Praha - V nové úřednické vládě Jana Fischera se podle původních předpokladů neměl objevit ani jeden z ministrů Topolánkova kabinetu, který podle většiny poslanců ztratil důvěru. Nicméně realita je nakonec trošku jiná. Svůj úřad totiž uhájil ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, který je ministrem pravdy a lásky z hlubokého zanícení a který šel vždycky proti proudu. Nekonveční rocker narazil nejen u veřejnosti, ale i u politiků. Otevírá totiž témata, před kterými česká společnost tak ráda utíká.
Frontman rockové skupiny Pražský výběr si nebral servítky ani před rokem 1989. V přímém televizním přenosu například pronesl, že lid má takovou vládu, jakou si zaslouží. Po sametové revoluci se zapojil do politiky jako poslanec ve Federálním shromáždění. A v té době také našel svoje první politické téma - v roce 1991 vyprovodil za hranice sovětské okupanty. Společně s nimi opustil tehdy politiku i on sám. „Když jsem odešel z Parlamentu po odsunu sovětských vojsk, vlastně jsem se vyautoval sám, protože jsem řekl, že s posledním vojákem odcházím. A když ten poslední voják odcházel, tak já už toho v duchu litoval,“ popisuje své pocity Kocáb.
Kromě odsunu vojsk si lze Kocába vybavit i jako tvář investičního fondu Trend, která přilákala v privatizaci přes 100 tisíc akcionářů. Právě Kocáb a jeho společníci investiční fond Trend založili a nakonec jej v roce 1995 za 200 milionů korun i prodali. Noví majitelé fond vytunelovali a skončili za to ve vězení. Největší šrám ale přesto ulpěl na tváři Michaela Kocába. Právě on se ale podle novináře Jana Macháčka snažil, aby se věc řádně prošetřila: „Klienti Trendu, kteří dodnes nemají své peníze zpátky, by potvrdili, že Michael Kocáb sám investoval nemalé prostředky do právního boje, aby spravedlnost mohla být dosažena,“ hájí Kocába Macháček.
Téma menšin a Romů není Kocábovi vzdáleno. Již v lednu 1999 sám tvrdil, že pokud se někdy vrátí do politiky, tak že by se tam chtěl vrátit s tématem menšin a Romů. To se Kocábovi povedlo až letos v lednu. Za mluvčí si vybral mulatku Lejlu Abbásovou a vyrazil do boje za menšiny. To je téma, které u většiny české populace není příliš atraktivní. Záhy narazil, a to nejen v žebříčcích popularity. „Já když jsem nastupoval, tak jsem byl první měsíc sedmý, dokonce Topolánek byl čtrnáctý. Pak přišla kauza Chomutov a už jsem byl na posledním místě,“ komentuje své působení Kocáb.
Za své názory ho kritizuje nejen veřejnost, problémy má i s politiky. V Chomutově i Litvínově například dostal klíče, ať si v problematických lokalitách zkusí bydlet sám. Na taková gesta jen stěží hledal odpověď.
Kocáb je angažovaný rocker tělem i duší. Prezidentu Klausovi přinesl na Hrad vlajku Evropské unie, zastal se technařů z CzechTeku a neúspěšně se snažil dostat do Senátu. Michael Kocáb reprezentuje v české politice idealistu, jehož snahy občas nekončívají úspěšně. Například chtěl vykoupit vepřín v Letech, ale pak nakonec jako mnozí před ním oznámil, že je to politicky neprůchodné. Na druhou stranu ale otevírá témata, před kterými česká společnost tak ráda utíká.
Jindřich Šídlo, komentátor ČT
„Ministr pro menšiny a lidská práva bude vždycky nepopulární, protože bude říkat většinové společnosti nepopulární věci a to, že se ne vždycky dobře chová ke svým menšinám, které jsou tady mimořádně nepopulární.“
- Michael Kocáb jako poslanec Federálního shromáždění po roce 1989 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/854/85305.jpg
- Kontrola nepřizpůsobivých autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/696/69513.jpg
- Michael Kocáb donesl v listopadu 2005 prezidentu Klausovi vlajku Evropské unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/854/85308.jpg
- Jindřich Šídlo autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/854/85310.jpg
