Návrh zákona o státním zastupitelství budí spory ve vládní koalici. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka se vládní strany pořád nedohodly na konečném znění. K předloze ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) se v týdnu ostře vyslovil šéf žalobců Pavel Zeman, který tvrdí, že změny mají umožnit rychlé přeobsazení jeho postu i míst obou vrchních státních zástupců. Ministerstvo ale kritiku odmítá.
„Ten návrh ještě vyžaduje koaliční diskuzi, nemá cenu teď z toho vypichovat jednotlivosti, ale určitě na tom koaliční shoda v této fázi není,“ uvedl šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. Ministryně Marie Benešová ale návrh hájí, podle ní je prioritou to, aby norma zabránila odvolávání státních zástupců bez udání důvodu, což návrh splňuje.
Současný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale normu ostře kritizuje. Podle něj resort nepřijal žádnou z jeho připomínek a novela nezávislost státního zastupitelství neposiluje, ale naopak ho může oslabit.
Návrh Benešové kritizuje šéf žalobců i Rekonstrukce státu
Zeman se obává, že ministerstvo získá zásadní vliv na složení komise pro výběr klíčových žalobců. „Bude jednak jmenovat vedoucího státního zástupce a bude zásadně ingerovat do jeho výběru, toto je naprosto v rozporu s proklamovanou nezávislostí státního zastupitelství,“ uvedl.
Ministryně však výhrady nejvyššího státního zástupce odmítá. „Pořád jsou pod mocí výkonnou, to znamená, že ministr odpovídá za chod státního zastupitelství, takže si nemůžou diktovat podmínky a ministr by za to měl odpovídat,“ argumentuje.
Benešová upozorňuje, že nezávislým článkem komise bude soudce. Právě jeho zapojení ale už dříve odmítla Soudcovská unie a vadí také nevládní organizaci Rekonstrukce státu, která stejně jako nejvyšší žalobce poukazuje na to, že ministerstvo nezohlednilo žádnou z jejích připomínek.
„Soudce by podle našeho názoru vůbec neměl hrát žádnou roli v rozhodování o věcech, které spadají do správy státního zastupitelství,“ říká Lukáš Kraus z platformy Rekonstrukce státu.
Ministerstvo se chce zbavit tří vedoucích zástupců, varuje Zeman
Pro Pavla Zemana jsou problematická také takzvaná přechodná období. „Zavánějí tím, že v podstatě se ministerstvo chce hodně rychle zbavit tří představitelů státního zastupitelství, to znamená nejvyššího státního zástupce a obou vrchních státních zástupců,“ tvrdí.
Do dvou let od účinnosti zákona by tak měl ve funkci skončit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a do tří let šéfové Vrchních státních zastupitelství Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan. Tento bod návrhu kritizuje i Rekonstrukce státu. „Stanovuje nepoměrně krátká přechodná ustanovení vedoucím státním zástupcům,“ říká k tomu Lukáš Kraus.
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová zatím neví, jak by na možné změny reagovala. „Pokud dojde k reformě, k nějakým větším změnám, budu se rozhodovat podle situace, která nastane,“ uvedla pouze.
Ministryně Benešová ovšem i v tomto ohledu svůj návrh hájí. „Pan Zeman v tomto nemluví pravdu, má v tomto špatné informace, není pravda, že bych chtěla paní Bradáčovou vyhodit, naopak tam bude o rok déle,“ prohlásila.
Deset, nebo sedm let?
Rozpor je také v představách o délce funkčního období. Podle Zemana by to u vedoucích státních zástupců mělo být deset let stejně jako u předsedů Nejvyššího nebo Ústavního soudu. Benešová ale navrhuje období pouze sedmileté. „Setrvávám na svém stanovisku, těch deset let mi přijde nepřiměřeně mnoho,“ říká ministryně.
Toho, že vládní novela může vést k velmi rychlé výměně současných představitelů státního zastupitelství, se obávají i opoziční politici. „Dojde velmi rychle k výměně vedoucích státních zástupců, jako je paní Bradáčová a pan Zeman, a zatím to nevnímáme tak, že ty připomínky by byly zapracovány,“ varuje pirátský poslanec Jakub Michálek.
Po vypořádání všech připomínek půjde novela zákona o státním zastupitelství do legislativní rady vlády a zhruba v průběhu září nebo října by ji měl posoudit kabinet. „Ten rozpor se bude muset vypořádat na vládě a evidentně nás ještě čeká diskuze mezi hnutím ANO a sociální demokracií,“ ohlásil další případný střet v koalici Jan Hamáček.
Tři další návrhy
Předloha ministerstva spravedlnosti přitom není jediným návrhem reformy státního zastupitelství, který je k dispozici. Připravené jsou ještě tři návrhy, a to od dvou skupin poslanců, jedna od Pirátů, ODS a KDU-ČSL, druhá od TOP 09, STAN, a další od senátorů.
Ve způsobu odvolání vedoucích žalobců se shodují, ale v dalších parametrech už jsou rozdíly, například ve zmiňovaném funkčním období nejvyššího státního zástupce. Zatímco ministerstvo spravedlnosti prosazuje sedmileté funkční období, podle ostatních návrhů by mělo být na deset let. Liší se také doba účinnosti změn, zatímco resort počítá s rokem 2022, ostatní návrhy chtějí změny rychleji.
Vedle toho je ve hře připravovaný návrh Kateřiny Valachové z ČSSD, který má měnit postavení státních zástupců v ústavě. Místo toho, aby spadali pod moc výkonnou, jako je tomu teď, mají mít samostatnou část. „Zkrátka aby bylo jasné, že státní zástupci nepoklonkují vládě, ale spíše se blíží k soudcům a soudní moci,“ říká Valachová, která je předsedkyně sněmovní stálé komise pro Ústavu České republiky.
Ministryně podporu předem nevyloučila, chce ale počkat na podobu předlohy. Záměr má už nyní i své kritiky. „Státní zastupitelství je orgán veřejné žaloby a v tomto směru za něj odpovídá moc výkonná, ten, kdo zajišťuje opravdu skutečnou nezávislost, jsou soudy,“ říká poslanec ODS a předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda.
