Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by sladil funkční období žalobců se soudci: 10 a 7 let

Nahrávám video

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v principu nebrání plánům nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) na proměnu struktury soudů i na zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce. Měla by tomu ale podle něj předcházet důsledná diskuse. V pořadu Interview ČT24 také řekl, že chápe, proč lidé proti jmenování Benešové ministryní protestovali v ulicích.

Jmenování Benešové do čela ministerstva spravedlnosti nebylo podle Zemana načasované „šťastně“. „Střetly se dvě skutečnosti, které když se potkají, mohou vyvolat určité pochybnosti. Není úplně šťastné, jestliže kauza týkající se premiéra jde do dalšího zásadního stadia, státní zástupce převezme spis, a zároveň rezignuje ministr spravedlnosti,“ řekl. Chápe proto, že veřejnost je nedůvěřivá a proti jmenování Benešové protestovala. 

Lidé v ulicích požadovali mimo jiné záruky, že nenastanou změny na vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství, než se premiér Andrej Babiš (ANO) očistí v případu Čapí hnízdo. 

Musíme se oprostit od toho, že se Čapí hnízdo týká premiéra

Sám Zeman by chtěl na pozici nejvyššího státního zástupce pokračovat: „Ale jak dlouho to skutečně budu vykonávat, nemohu říci. Nejvyšší státní zástupce je velice ohrožený druh, protože záleží jen na ministrovi, zda podá návrh na odvolání, který pak schvaluje vláda. A nejsou k tomu potřeba žádné důvody. Je to v rukou ministryně spravedlnosti. Ta moje pozice je poměrně slabá – nebo flexibilní.“

Čím si je ale Zeman naopak jistý, je současná nezávislost státních zástupců. „Kauza Čapí hnízdo se sice týká premiéra této země. Na druhou stranu máme ze zákona rovnost občanů před zákonem. A takto k té kauze státní zastupitelé přistupují. Musíme se oprostit od toho, že jde o premiéra. Státní zástupce je profesionál,“ zdůraznil.

Podle něj v případech závažné hospodářské trestné činnosti může trvat půl roku až devět měsíců, než kauza po prostudování státním zástupcem dospěje k soudu. Obecně ale podle něj chybí na zastupitelstvích lidé, kteří se specializují na hospodářskou kriminalitu.

Předchozího šéfa resortu Jana Kněžínka (za ANO) označil za „velice dobrého legislativce“ a „férového v tom, jak vykonával post ministra spravedlnosti“. „Spolupracovalo se mi s ním velmi dobře,“ dodal.

Změny jsou možné, ale po důkladné diskusi

Benešová už uvedla, že zvažuje předložení novely zákona o státních zastupitelstvích. Podle Zemana by si systém zasloužil reformu už proto, že státních zástupců je málo. „Státní zastupitelství jsou poměrně roztříštěná, pracuje tam leckdy jen čtyři, pět lidí. To je málo. Potřebujeme jich více, abychom mohli zachovat specializaci. V příštích pěti letech nás navíc čeká vlna odchodů do důchodu,“ upozornil.

Zeman se obecně nebrání ani změnám na vedoucích postech jednotlivých zastupitelství. Také o zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce Benešová uvažuje.

„Neustále se ovšem hraje s délkou funkčního období. Myslím si, že ten systém by měl být souladný s tím, jak fungují soudci. Tedy 10 a 7 let. (Zákonné funkční období činí deset let u nejvyšších soudů a sedm let u zbytku soudní soustavy – pozn. red.) A přirozeně se hraje o přechodná období, tedy jak rychle se vedoucí pracovníci vymění. Tam bych se zase přidržel zákona o soudcích, kdy se ta výměna rozdělila do poměrně dlouhého období. Také pro nás by bylo lepší, kdyby to bylo rozvrstvené a byla zachována kontinuita,“ doporučuje Zeman.

Benešová také oznámila, že chce připravit podklady pro možné zúžení justiční soustavy z nynějších čtyř na tři stupně. Také proměna systému soudů je podle Zemana možná, vyžaduje ale širší debatu.

„Uvnitř i vně justice. Přizval bych k tomu advokáty, notáře, sociology. Musíme se zamyslet, jakou chceme justici – a teprve podle toho měnit systém zastupitelství nebo soudů. Teprve pak je otázka, jak dosáhnout třístupňového soudnictví: jestli sloučit okresní a krajské soudy, nebo zrušit vrchní soudy. Ale to je na velkou debatu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 22 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 53 mminutami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 1 hhodinou

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 5 hhodinami

Rusko není ve válce úspěšné, EU a NATO jsou odhodlanější, uvedl Pavel pro CNN

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější, řekl prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Moskva podle něj ve válce není úspěšná, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Kyjev a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.