Filip i místopředsedové KSČM dají v pátek k dispozici své funkce

Nahrávám video

Předseda KSČM Vojtěch Filip i místopředsedové strany dají na pátečním jednání Výkonného výboru KSČM své funkce k dispozici. Je to reakce na výsledek senátních a krajských voleb, ve kterých komunisté neuspěli, uvedl v úterý Filip po poradě úzkého vedení strany. Nevyloučil však, že by se na listopadovém sjezdu KSČM znovu ucházel o předsednickou funkci.

Vojtěch Filip řekl, že bude záležet na výkonném výboru, zda nabídku složení funkcí od vedení strany přijme. Rozhodnutí výkonného výboru může ještě revidovat ústřední výbor KSČM, jehož jednání je plánováno na 14. listopadu.

O dva týdny později se uskuteční sjezd strany, kde je na programu volba nového vedení. Filip nevyloučil, že by se mohl o předsednickou funkci ucházet znovu. Podle něj bude záležet také na postoji pátečního výkonného výboru. „Myslím, že je logické, že jednotliví funkcionáři, jak já nebo místopředsedové, zváží nejen své nominace, ale i svůj podíl na výsledku voleb,“ řekl.

Před novináře Filip předstoupil společně se všemi členy vedení s výjimkou europoslankyně Kateřiny Konečné, která je pracovně ve Štrasburku. Pátečního jednání by se už podle něj Konečná měla účastnit. Na jednání výkonného výboru byli pozváni i šéfové krajských organizací.

Páteční výkonný výbor by měl také zhodnotit výsledek voleb i reakci na ně. Podle Filipa je třeba zjistit, kde KSČM chybovala v kampani, zda nesestavila špatné kandidátky a zda fungovala spolupráce mezi stranickým ústředím a krajskými organizacemi.

Komunisté se ve volbách dostali pouze do čtyř krajských zastupitelstev, celkem mají 13 mandátů. Proti předchozím volbám ztratili 73 zastupitelů. Do druhého kola senátních voleb nepostoupil ani jediný komunistický kandidát.

Sjezd KSČM by se měl uskutečnit 28. listopadu. Filip neočekává, že by jeho konání znemožnila restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. „Doufám, že to bude už doba, kdy velikost sálu v Brně a možnosti rozmístění nám umožní sjezd normálně konat,“ řekl.

Podle politického analytika z Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka je komunistická strana konzervativní a nemá ve zvyku dělat radikální změny a i proto předsedovi Filipovi dlouhé roky procházel úbytek voličů. „Hlavní otázka bude znít, jestli komunistická strana bude pokračovat ve vyjetých kolejích, co se týče podpory vlády Andreje Babiše,“ myslí si Jelínek.

Nahrávám video

Z antisystémové strany udělala dle jeho názoru podpora vlády stranu establishmentu. Otázka tedy je, jestli se komunisté dokáží ještě odhodlat k něčemu radikálnímu, a vrátit se k antisystémovému myšlení.

15 let ve funkci předsedy

Předseda KSČM Vojtěch Filip patří ke stálicím české politické scény. Také se mu podařilo dosáhnout nejvyšší ústavní funkce z polistopadových komunistů, s přestávkami je již téměř 15 let místopředsedou Poslanecké sněmovny, od června 2018 prvním místopředsedou.

Jím řízená strana, která byla kvůli totalitní minulosti v určité izolaci od demokratických stran, se nyní nepřímo podílí na vládě, když toleruje a podporuje menšinovou koalici hnutí ANO a ČSSD. A to i přesto, že v posledních volbách na podzim 2017 komunisté utrpěli debakl, když se ziskem 15 mandátů dopadli nejhůře v polistopadové historii.

Českobudějovický rodák Vojtěch Filip (narozen 13. ledna 1955) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně. V letech 1979 až 1990 byl právníkem v národním podniku Sfinx v Českých Budějovicích, v roce 1992 si otevřel vlastní advokátní kancelář.

Do komunistické strany vstoupil v roce 1983, v letech 1984 až 1990 byl poslancem Městského národního výboru v Českých Budějovicích a v letech 1994 až 2002 členem městského zastupitelstva v Českých Budějovicích. V letech 1990 až 1992 působil jako poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR, od června 1996 do rozpuštění v roce 2013 a od voleb v témže roce je členem Poslanecké sněmovny, kde mimo jiné působil jako předseda poslaneckého klubu KSČM. Místopředsedou sněmovny byl poprvé zvolen v červenci 2002.

Nahrávám video

Filip podle archivních dokumentů spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB), podle soudního rozhodnutí z 90. let ale nešlo o vědomou spolupráci. Filip sice pro tehdejší rozvědku pracoval a za své služby pobíral i odměny, nevěděl prý ale, že organizačně spadá pod StB.

V letech 2004 až 2005 působil jako místopředseda KSČM. Předsedou strany ho členové zvolili poprvé v říjnu 2005. Funkci pak v letech 2008, 2012, 2016 a 2018 obhájil, a překonal tak svého předchůdce Miroslava Grebeníčka, který komunisty vedl přes 12 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled