Do Bruselu směřuje stížnost ekologických organizací na česko-polskou dohodu o Dole Turów. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že dohoda nevyřešila negativní dopady těžby uhlí v bezprostřední blízkosti hranic. Evropské komisi adresovaly stížnost proto, že dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Ekologické organizace si stěžují u Evropské komise na dohodu o Turówu. Voda podle nich dál mizí
Evropská komise ihned neposkytla k česko-německé stížnosti podrobnější vyjádření a informovala, že se nejdříve musí s vývojem seznámit. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) řekl, že kraj bude nadále dohlížet na dodržování parametrů dohody.
Ekologické organizace tvrdí, že navzdory dohodě dál mizí z českého příhraničí kvůli těžbě v Turówě spodní voda. To dokládají zprávou hodnotící komise České geologické služby. Podle stěžovatelů z ní vyplývá, že „za posledních 14 měsíců voda klesla na některých místech až o osm metrů“. Sami geologové ovšem označili hladinu za rozkolísanou s tím, že jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit, i když připustili, že postavení bariéry u dolu situaci výrazně nezlepšilo.
Nikol Krejčová z Greenpeace označila česko-polskou smlouvu jako slabou a nedostatečnou. Uvedla, že negativní dopady těžby v Dole Turów se kompenzovat nedají a z Česka jejím vlivem stále mizí voda. „Smlouva kryje porušování evropského práva ze strany polské těžební společnosti PGE,“ tvrdí Krejčová.
Podle stížnosti porušily státy v důsledku dohody tři evropské směrnice – o přístupu k informacím o životním prostředí, o odpovědnosti za škody na životním prostředí a také o hodnocení dopadů záměrů na životní prostředí.
„Do podepsání dohody byly na vině polské úřady a polský těžař PGE. Podpisem dohody však ČR souhlasila s nelegální těžbou a sama sobě svázala ruce. Firma PGE od února do září 2022 těžila, aniž by měla zhodnocení dopadů těžby na životní prostředí, což je v naprostém rozporu s evropským právem,“ uvedla Petra Kalenská z expertní organizace Frank Bold, která stížnost zpracovala.
„Je to určitě jejich právo využít všechny kroky. My se budeme jako kraj věnovat tomu, co je ve smlouvě obsaženo, tedy financovat náhradní vodovody a dohlížet na kontrolování parametrů mezivládní dohody,“ reagoval na stížnost liberecký hejtman Půta.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy.
Dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském Dole Turów u českých hranic podepsali premiéři Česka a Polska 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun) a Praha stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.
Ekologové se kvůli dohodě obrátili na Ústavní soud. Ten se podle Kalenské dohodou odmítl zabývat, protože nespadá do jeho jurisdikce. „Místní lidé a ekologické organizace se tedy obrací na Evropskou komisi, která jako jediná může ještě něco změnit,“ dodala.
