Praha - Nesnídají, často pijí sladké limonády a energetické nápoje, drží diety. Špatné stravovací návyky se objevují u žáků na druhém stupni základních škol. Podle průzkumu Českého zdravotnického fóra s rostoucím věkem dětí klesá pravidelnost jídla – zhruba čtvrtina patnáctiletých dívek jí jen jednou až dvakrát denně. Tyto návyky si pak přenášejí i do pozdějšího věku, často jim pak hrozí obezita.
Školní oběd je pro mnohé děti úplně první jídlo dne. Na snídani nemají chuť, svačiny nestíhají. Některé dokonce zůstávají o hladu až do večera, protože jim ve školní jídelně nechutná. Doma potom „vyluxují“ ledničku.
V jídelnách obědvá pravidelně každý den skoro 70 procent dětí, 10 procent jich obědvá doma, těch, co v poledne nejedí vůbec, jsou dvě procenta. Přibývá i žáků, kteří sice obědvají, ale nijak zdravě. Na to, jestli jim chutná ve školní jídelně, děti ještě v 6. třídě říkají „jak kdy“, v 9. ale už odpovídají „většinou ne“. „Procento žáků, kteří chodí pravidelně obědvat do fast foodů, je ve velkých městech nějakých 10-15 procent,“ říká Michael Vích z Českého zdravotnického fóra.
Zdravě se stravovat znamená pro děti i svačit. Skoro 90 procent dětí z 2. stupně základních škol si svačinu nosí z domova. Dvě procenta dětí přiznávají, že si něco koupí cestou do školy a stejně jich využije školní automaty. Podstatně víc jich pak kupuje něco k svačině ve školních bufetech. Nejčastěji děti svačí podle průzkumu chléb s máslem, zeleninu a ovoce. Vůbec nesvačí necelá tři procenta deseti- až patnáctiletých dětí.
Kromě jídla mají děti podle průzkumu velké problémy i s pitím. Čím jsou starší, tím více dávají přednost energetickým nápojům a sladkým limonádám. Ty jsou leckde dostupné i přímo ve školách v automatech. „V každé škole je ze zákona školská rada a ta může řediteli nakázat nebo minimálně s ním domluvit, aby tam automaty nebyly,“ poznamenal Tomáš Feřtek z organizace EDUin.
Lékaři potvrzují, že stravovací návyky dětí jsou čím dál tím horší. Varující je třeba i to, že už děti na 2. stupni často drží diety. Na konci 9. třídy je má za sebou 35 procent chlapců a 75 procent dívek. „Redukční diety do dětské stravy v žádném případě nepatří,“ upozorňuje pediatr motolské nemocnice Zlatko Marinov. Hrozí třeba řídnutí kostí a paradoxně i obezita. Diety v dětství totiž podle lékařů znamenají konec jakéhokoliv stravovacího režimu a to v dospělosti vede právě k tloustnutí.
Zdravý životní styl dětí vyžaduje i pohyb. Jenže s rostoucím věkem přibývá žáků, kteří i ve škole cvičí jen občas nebo vůbec. Zatímco u třinácti- až patnáctiletých chlapců počet necvičících klesá jen na pár procent, stejně starých dívek naopak přibývá - necvičí jich zhruba 17 procent.
Kam s obézními dětmi? Do léčebny
Nejlepší způsob, jak pomoci dítěti trpícímu nadváhou, je čtyřtýdenní pobyt ve specializované léčebně. Rodiče nic nestojí, na doporučení praktického lékaře ho hradí jednou ročně pojišťovna. Tady se děti kromě pravidelného pohybu musí naučit to nejtěžší - snídat.
Každý týden absolvují vážení na tělesném analyzátoru a rozhovor s nutriční specialistkou. Dopoledne je čeká taky první várka pohybu s trenérem. Po cvičení si mohou dopřát relaxaci ve vířivce či sauně. V léčebně mají děti povolený dokonce i počítač, strávit na něm ale můžou maximálně dvě hodiny denně.
Většina dětí během čtyřtýdenního pobytu zhubne až pět kilo. Důležité ale je, aby pravidelný režim dodržovaly i po návratu domů. Změnit svoje návyky tak musí i zbytek rodiny.
