Lidé, kteří vzpomínají na prezidenta Václava Havla a rozhodli se uctít jeho památku, si připomínají čtyři roky od Havlovy smrti. Celý den hořely svíčky v místech spojených s jeho jménem. V Praze a v Brně se lidé vydali na pietní pochod. Disident z éry normalizace, dramatik a první polistopadový prezident zemřel 18. prosince 2011 na své chalupě na Hrádečku.
Stovky lidí se v Praze zúčastnily pochodu Srdce na Hrad ke čtvrtému výročí úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Lidé nesli z Václavského náměstí ručně vyrobené obří srdce na Pražský hrad, kde podle organizátorů „srdce“ v současnosti chybí.
U sochy svatého Václava se vpodvečer sešlo podle odhadu policie kolem 300 lidí, při pochodu se pak jejich počet rozrostl na šest stovek. Akce se zúčastnil mimo jiné vědec Ivan Havel, bratr zesnulého prezidenta, nebo spisovatel Petr Placák, který za komunistické totality působil v literárním, ale i hudebním undergroundu.
V horní části Václavského náměstí, kde pochod začínal, zapalovali lidé svíčky, na chodníku z nich sestavili srdce. Mnozí měli povytažené kalhoty jako připomínku Havlova vystoupení na vojenské přehlídce krátce po jeho zvolení do čela státu v revolučních dnech roku 1989. Lidé si také připomínali sametovou revoluci zvoněním klíči.
Akci zorganizoval hudebník Jiří Bareš. Účastníci poslali své příspěvky na výrobu asi dva metry velkého srdce, jehož autorem je akademický malíř Ondřej Kraják. Menší srdce si lidé sami vytvořili.
Svíčky hořely také na Hrádečku
Účastníci pochodu srdce symbolicky přinesli na Hrad, protože jim prý připadá, že to je to, co tady chybí. Krajákem vytvořené obří srdce ale u Hradu nenechali, protože si to prý současná hlava státu nezaslouží. Až bude podle pořadatelů sedět na Pražském hradě někdo povolanější, tak mu srdce předají. Kolem osmé hodiny večer akce skončila zpěvem hymny.
Čtvrté výročí úmrtí Václava Havla si lidé připomínali na různých místech Česka i v zahraničí. Lidé zapalovali svíčky například v Hrádečku u Trutnova, kde Havel ve své chalupě zemřel. Součástí vzpomínek je i rekviem sloužené pražským arcibiskupem Dominikem Dukou nebo čtení z Havlových textů.
Petruška Šustrová: Havel by uprchlíky za ostnaté dráty neposílal
Novinářka, překladatelka a disidentka z doby před listopadem 1989 Petruška Šustrová ve speciální relaci ČT24 uvedla, že postoj Václava Havla k současnému problému spojenému s uprchlíky, by byl zásadně jiný, než u většiny současných českých politiků. „Shodli bychom se na tom, na čem se shoduji se svými přáteli. A sice, že uprchlíci jsou lidé, kteří potřebují pomoc,“ řekla Petruška Šustrová. „A protože to byl praktický člověk, tak by hledal způsob, jak uprchlíky přijmout. Určitě by je nechtěl zavírat za ostnaté dráty.“
Bývalý politik, signatář Charty 77 a přítel Václava Havla Alexandr Vondra vyjádřil přesvědčení, že Václav Havel by na uprchlickou krizi reagoval jako zodpovědný politik. „Určitě by nedělal naší zemi ostudu. Určitě by se napostavil na Albertově na podium spolu s extremisty. Ovšem rozhodně by nebyl naivní a snažil by se k tomu problému hledat odpovědný přístup,“ sdělil Alexandr Vondra.
Tomáš Sedláček: Hlásit se k Havlovi je politikum
Studenti Vysoké školy ekonomické vzpomínali na "Ferdinanda Vaňka" v prostorách Knihovny Václava Havla. O jeho životě a odkazu debatovali bývalá diplomatka a studentská aktivistka sametové revoluce Monika MacDonagh-Pajerová, kanadský velvyslanec Otto Jelinek, hudebník a někdejší politik Michael Kocáb, ekonom Tomáš Sedláček a šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery.
"Z přihlášení se k Václavu Havlovi se stalo politikum, což mě asi překvapuje ze všeho nejvíc," řekl Sedláček. Sounáležitost s Havlem je podle něj pro některé až pejorativní označení. "Můj sen je, že skvělá česká společnost bude mít takovou reprezentaci, jakou si zaslouží," uvedla Pajerová. Zároveň vyzvala k hledání prezidentského kandidáta, který by lidi spojil pod odkazem Václava Havla. Diskutující vzpomínali na svá osobní setkání s Havlem včetně historek z jeho působení na Hradě.
Dominik Duka: Cítíme prázdnotu, která nebyla naplněna
Jako každoročně si lidé Havlovu památku připomínali také na zádušní mši v centru Pražská křižovatka, bývalém kostele svaté Anny. "Cítíme prázdnotu, která nebyla naplněna. Prázdnotu v celém prostoru této země. Chybí slovo, které by bylo výzvou a které by dávalo naději," řekl k výročí Havlova úmrtí kardinál Dominik Duka, jenž na přání rodiny zádušní mši sloužil.
Havlovo heslo "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" zní podle Duky některým lidem naivně. "Je to až příliš pohádková vize, že by někdy mohla zvítězit pravda. Ale žijeme v situaci, kdy ji potřebujeme hledat," uvedl pražský arcibiskup.
Kromě Havlových blízkých, jeho manželky Dagmar dorazili například také politik, Havlův bývalý kancléř Karel Schwarzenberg, dokumentaristka Olga Sommerová, herec Jiří Lábus nebo mecenáška Meda Mládková.
