Vládní kampaň HateFree zaměřená na osvětu a boj s nenávistí ve společnosti podle ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) nedokázala překročit hranice Prahy. Chvojka to prohlásil v Interview ČT24 s tím, že šlo o projekt „intelektuálů pro intelektuály“ a o „přesvědčování přesvědčených“.
Kampaň HateFree Culture začala v listopadu 2014 a byla z 80 procent financovaná z takzvaných norských fondů. Zaměřovala se především na mladé lidi a fungovala nejprve na sociálních sítích, později pod její hlavičkou vznikaly další aktivity, mimo jiné udělování značky HateFree Zone místům, která jsou otevřená komukoliv bez ohledu na jeho etnickou či jinou příslušnost. Snažila se také vyvracet kolující hoaxy, například v souvislosti s uprchlickou krizí a islámem.
Ve své stávající, Nory podporované podobě by měl projekt skončit na konci dubna. Podle ministra pro lidská práva Jana Chvojky, který byl hostem Interview ČT24, ale nejde o nic překvapivého, protože tak měl být projekt od začátku koncipovaný.
„Do konce roku musí dobíhat v rámci udržitelnosti, protože by se jinak musely vracet peníze do norských fondů, a je na mně posoudit, jestli projekt k něčemu byl a říct, jak budeme pokračovat dál,“ konstatoval s tím, že rozhodnutí musí padnout do konce roku (vládě končí mandát na podzim).
Chvojka si v Chrudimi HateFree nevšiml
Na stávající podobě kampaně proti nenávisti ministr mnoho pozitivního neshledal a shrnul ji slovy „myšlenka dobrá, zpracování horší“. Programu fungujícímu pod Úřadem vlády vytkl, že zaměstnává velké množství lidí na dohodu o pracovní činnosti, a osoby podílející se na HateFree vedle toho působí v jiných neziskových organizacích. Podle Chvojky to může potenciálně vést ke střetu zájmů.
Hlavní výhrada ale padla směrem k dosahu projektu. „Pokud já, jako člověk z Chrudimi, nezaznamenám projekt jinde než v Praze, je to chyba. Tento projekt na mě působí jako určitý projekt intelektuálů pro intelektuály a jako určité přesvědčování přesvědčených.“
