Celoroční dálniční známka zdraží

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2025 zdraží o 140 korun na 2440 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní podle zákona kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, oznámilo ministerstvo dopravy. Nižší platby zůstanou pro auta na plyn a s kombinací elektrického a spalovacího motoru, bez poplatku zůstanou čistě elektrická vozidla a auta na vodík. Cena celoroční známky se naposledy zvýšila letos v březnu, vzrostla po dvanácti letech z 1500 na 2300 korun.

Měsíční platba se pro auta se spalovacím motorem zvýší o třicet korun na 460 korun, desetidenní známka zdraží o dvacetikorunu na 290 korun a jednodenní o deset korun na 210 korun. Auta na stlačený a zkapalněný zemní plyn a biometan mají sazby poloviční, majitelé plug-in hybridů, tedy dobíjitelných vozů s elektrickým i spalovacím motorem, zaplatí čtvrtinu běžné ceny.

Ceny se upravují podle dvou zákonem daných kritérií, od příštího roku to tak bude poprvé. „Prvním kritériem je meziroční procentuálně vyjádřený vývoj průměrného ročního indexu spotřebitelských cen dle zjištění Českého statistického úřadu a druhým meziroční procentuálně vyjádřená změna délky dálnic v provozu evidovaná ministerstvem dopravy. Obě hodnoty v procentech se sečtou a podle výsledku se upraví sazba roční známky,“ popsalo ministerstvo mechanismus výpočtu. Výsledná cena se zaokrouhluje dolů na celé desetikoruny.

K délce dálniční sítě ministerstvo uvedlo, že se rozroste o sto kilometrů. „Důležité také je, že veškeré peníze z dálničních známek vracíme do výstavby a údržby dálnic, fakticky tedy těm, kteří je platí,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Vývoj cen

Stát od března měnil ceny dálničních známek podle evropské směrnice Euroviněta. Od března ministerstvo dopravy nově zavedlo jednodenní dálniční známku, která stojí 200 korun. Roční dálniční známka od března zdražila na 2300 korun, desetidenní kupon zlevnil o 40 korun na 270 korun a měsíční nově stojí 430 korun místo 440 korun. Roční výnos z prodeje známek by se letos měl podle loňských odhadů meziročně zvýšit o 1,3 miliardy korun.

Dálniční poplatky v Česku byly zavedeny od ledna 1995, nalepovací kupony nahradily od roku 2021 elektronické dálniční známky. Auta nad 3,5 tuny platí na dálnicích i některých silnicích první třídy mýtné podle ujetých kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
před 16 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 22 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 2 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.