Digitalizace stavebního řízení je v ohrožení. Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zrušil tendr, který rozběhla jeho předchůdkyně Klára Dostálová (za ANO) a v němž hrál klíčovou roli Luděk Šteffel. Ten je nyní jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Dostálová Štefflovo angažmá pro Reportéry ČT hájí s tím, že si ho vybrali odborníci na IT a ona neměla důvod jejich volbu zpochybňovat. Bartoš sice nechal vypsat nové výběrové řízení, to ale „zařízl“ antimonopolní úřad. Není tak jasné, kdy budou moci stavebníci v Česku přejít z papírových formulářů na ty digitální a potenciálně tak řízení urychlit.
Jak Reportéři ČT zjistili, Šteffel měl přibližně ve stejné době, kdy se měl zapojit do aktivit údajné zločinecké skupiny kolem podnikatele Michala Redla, někdejšího spolupracovníka Radovana Krejčíře, podepsat s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) dvě smlouvy, na jejichž základě inkasoval celkem milion korun.
Tehdejší šéfka resortu Dostálová nyní řekla, že najímání expertů bylo v kompetenci jejích odborných náměstků. Šteffel měl digitalizaci stavebního řízení nejen koordinovat, ale podle smlouvy se také na procesu odborně podílet. To vše bez výběrového řízení. Štefflovo angažmá podepsala Dostálová osobně.
Ta přitom přiznává, že Šteffla vůbec neznala, podpis prý připojila na doporučení příslušné sekce. „Neměla jsem žádný důvod to zpochybňovat. Prostě odborníci na IT si nasmlouvali jiného experta na IT. Byla jsem ráda, že kolegové měli k ruce někoho dalšího, s kým to mohou komunikovat,“ popsala nyní pro Reportéry ČT Dostálová.
Jménem ministerstva
Dokumenty přitom ukazují, že ačkoliv byl Šteffel pouhým externím poradcem, vystupoval i jménem ministerstva. Za resort svým podpisem odsouhlasil práce odvedené na digitalizaci ze strany dodavatelských firem. Tím, kdo tyto práce ministerstvu dodával, byla ICT Unie, kterou vede Zdeněk Zajíček (ODS), nynější šéf Hospodářské komory ČR.
Bartoš přitom zakázku nezrušil jen kvůli angažmá Šteffla, zásadním problémem pro něj byla i původně navrhovaná cena za digitalizaci stavebního řízení ve výši 1,6 miliardy korun. „Čísla v té nové soutěži hovoří jasně. My jsme s využitím toho, co stát má, v té dodávce za technologie na třetině původně zamýšlené ceny,“ říká vicepremiér pro digitalizaci a šéf Pirátů.
„Jednak neodpovídala standardům, ale ani připravovanému stavebnímu zákonu tak, jak jsme ho navrhli,“ popisuje své výhrady k soutěži z dob Dostálové Bartoš, podle kterého rovněž chyběla „řada funkcionalit“. „Překvapuje mě to a mrzí, protože za čtyři roky jsem z úst Ivana Bartoše žádnou takovou výhradu neviděl, neslyšel,“ reagoval na kritiku Zajíček.
Zrušení původní soutěže však napadla společnost ICZ, která patří do Zajíčkem vedené ICT Unie. A antimonopolní úřad její stížnost vyslyšel. Podle něj ministerstvo svůj postup nesprávně odůvodnilo.
To však nebyl jediný zásah do procesu digitalizace stavebního řízení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Poté, co v březnu MMR vyhlásilo nový tendr na dodavatele, zasáhl úřad znovu. Letos v září tuto novou soutěž, díky které měl stát podle ministerstva ušetřit víc než miliardu, zrušil.
„Z celého postupu ministerstva je velice dobře patrné, že jedná v časové tísni. Zadávací řízení jsme zrušili kvůli netransparentnímu postupu, respektive netransparentním zadávacím podmínkám,“ přiblížil mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
Digitalizace se zasekla
Bartoš nicméně považuje důvody uvedené ÚOHS za zástupné a je přesvědčený, že ministerstvo nic neporušilo.
O tom, zda stát s námitkami uspěje a bude moct s vítězem soutěže nakonec smlouvu podepsat, nebo zda se celá digitalizace stavebního řízení vrátí na začátek, rozhodne předseda antimonopolního úřadu už během listopadu. Zatím se digitalizace zasekla ve spleti sporů státních úřadů i těch, kteří ji měli připravit.
Česká města mezitím dál řeší zásadní problémy s nedostatkem bydlení. Výstavbu nových bytů přitom brzdí mimo jiné i byrokracie. Podle architektů by přitom právě digitální dokumentace mohla celý proces výrazně zrychlit.
