Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pořadu Události, komentáře obhajoval vznik Digitální a informační agentury (DIA), která by podle něj agendu digitalizace řešila nadresortně a apoliticky. Člen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a místopředseda podvýboru pro e-government Robert Králíček (ANO) oponoval, že by tato agentura měla být pod ministerstvem vnitra.
Bartoš s Králíčkem se přeli o podobu digitalizace státní správy
Události, komentáře: Jak to bude s digitalizací? (zdroj: ČT24)
DIA má být ústředním orgánem státní správy. Poslanci 8. září v prvním kole podpořili její vytvoření, a to navzdory opoziční kritice. Agentura má vzniknout k 1. lednu příštího roku, reálně zahájit činnost by měla až od začátku dubna. Má mít pod sebou základní registry a informační systémy včetně třeba datových schránek.
Podle Králíčka je vyčlenění takové agentury nyní neproveditelné, přináší to spoustu otázek a nevyřešených problémů. „Na centralizaci se shodneme i s Piráty a s vládou, ale za nás by bylo lepší nechat tu autoritu uvnitř ministerstva vnitra, například v centrálních registrech,“ uvedl s tím, že do nové agentury by se museli přesouvat z ministerstva třeba zaměstnanci, systémy a utajované informace.
Bartoš oponoval, že legislativa, lidské zdroje i smluvní vztahy jsou naopak podchycené a zanalyzované, i když se může stát, že budou na začátku nějaké problémy. Nesouhlasí, že by agentura měla být pod nějakým resortem, měla by být nadresortní a apolitická. „To ministerstvo má nějaký účel, který plní, nějaké své zdroje. Pokud chceme mít jasné financování digitalizace (…), tak to nemůže být schováno v agendě ministerstva, které řeší například i migrační krizi, bezpečnostní vnitřní otázky,“ sděluje.
Umí stát pomáhat efektivně?
Řeč se stočila i na obecnou schopnost státu pomáhat v krizových situacích se vzrůstajícími náklady na energie, kdy by měla byrokracii snižovat právě digitalizace. Podle kritiků to tak ale zatím není. Když chce někdo podat třeba žádost o příspěvek na bydlení, musí dle informací na webu úřadu doložit až osmnáct dokumentů – různých potvrzení, smluv, vyúčtování, ale třeba výpis z katastru.
Podle Bartoše je příspěvek na bydlení definován zákonem, jevil se jako vhodný nosič podpory. „Podařilo se nám v rychlém režimu i za podpory opozice odstranit nějaké zákonné povinnosti, které byly navíc, nebo ten proces komplikovaly,“ sdělil s tím, že sice došlo k jistému zjednodušení, ale legislativní proces není nejjednodušší.
Králíček míní, že každá vláda se snaží s byrokracií bojovat, u té současné ale vidí jen jednotlivé body, které by ji měly snížit, ty ale podle něj nemají koncepci. „Záměr (snížit byrokracii, pozn. red.) vnímám dobře (…), ale uvidíme, jaká bude realizace,“ sdělil s tím, že za minulé vlády byl skok v digitalizaci poměrně velký.