Babiš: Impulzem k policejní reformě byla kauza úniků ze spisů

Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše byla impulzem ke sporné reformě policie kauza úniků z policejních spisů, ve které byl obviněn mimo jiné detektiv protikorupční policie. Vicepremiér to prohlásil po jednání vlády, která ve středu dostala další průběžnou informaci k policejní reorganizaci. Zejména to, jak se daří vypořádávat s námitkami, které proti reformě vznesli žalobci. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna k tomu uvedl, že ze 45 připomínek už zbývá vypořádat jen čtyři technické výhrady. Policejní reorganizace byla také tématem večerní Devadesátky na ČT24, na dotazy diváků odpovídal šéf policejních odborů Milan Štěpánek.

Nový policejní útvar vznikne od 1. srpna sloučením protikorupční policie (ÚOKFK) a protimafiánského Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Chystané změny ale vyvolaly v minulých týdnech vládní roztržku, s reformou nesouhlasilo především hnutí ANO a hrozilo kvůli tomu odchodem z koalice.

I po uklidnění koaliční situace ale šéf ANO vznáší výhrady. „Ministerstvo vnitra s námi neprojednává vůbec nic, jen nás informuje o jednání se státními zástupci, detaily neznáme. Naše stanovisko je stejné: Restrukturalizace se měla odložit, protože není připravená – a podle našeho stanoviska je účelová,“ prohlásil Babiš. 

Vicepremiér je přesvědčen, že impulzem k reformě byla kauza úniků z policejních spisů, která se objevila v polovině května. V případu byli po třech letech prověřování obviněni detektiv protikorupční policie Radek Holub, bývalý policista Igor Gáborík a celník Pavel Šíma. Žalobci ale vyšetřování delegovali na ÚOOZ, přestože podle obecné příslušnosti by případ spadal pod GIBS.

Holub podle policie vynášel informace z vyšetřování případů v Nemocnici Na Homolce a pražském dopravním podniku, informoval v květnu Radiožurnál. Gáboríkovi údajně prozradil, že kriminalisté plánují domovní prohlídku u tehdejšího ředitele Homolky Vladimíra Dbalého. Ten už je stíhán za korupci a jeho případ řeší soud. Kromě toho Holub podle policie předal Gáboríkovi i citlivé policejní dokumenty, které se týkaly vyšetřování kauzy Homolka. Detektiv Holub prý sháněl informace také v případě policejního prověřování smlouvy mezi dopravním podnikem a společností Rencar, která prodává reklamu v metru, uvedl Radiožurnál.

Právě touto živou kauzou se Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), nebude moci zabývat. O tom, kdo její vyšetřování povede, rozhodnou žalobci. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), který spornou reformu podepsal, se už na této věci dohodla policie s dozorujícím státním zástupcem. „Zachování kontinuity vyšetřování živých kauz je pro nás absolutní prioritou, systém proto policie nastavila tak, aby se živých kauz negativně nedotkl. Toto téma proto policie průběžně komunikuje se státními zástupci,“ uvedl Chovanec. 

Nahrávám video

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová potvrdila, že žalobci budou muset jednu trestní kauzu převést na jinou policejní formaci: „Je fakticky vyloučeno, aby se jí zabýval nově vzniklý útvar.“

Na jednání vlády i šéf žalobců a policistů

Na aktuálním jednání se reorganizací zabývala i vláda, premiér do Strakovy akademie pozval nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Hlavním námětem bylo, zda a jak se policie a ministerstvo vnitra vypořádává s připomínkami žalobců ke změnám uvnitř policie. „Obě strany – jak státní zastupitelství, tak policie – potvrdily, že toto probíhá a že by měly být zohledněny všechny připomínky Nejvyššího státního zastupitelství,“ podotkl na brífinku ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman upřesnil některé sporné otázky: „Tam kde chce dozorový státní zástupce vyšetřovací tým, tak jak bude zřizován a hlavně, jakým způsobem bude obsazován. Vedli jsme také velkou diskusi o ochraně informací ohledně trestního řízení.“ Do příštího týdne by také měli žalobci dostat aktuální organizační řád nově vzniklého útvaru.

Obě strany si taky vyjasnily fungování elektronického trestního spisu – ty mají policisté a žalobci do nich mají přístup, do řízení tak můžou nahlížet on-line. „Ujistili jsme státní zástupce, že v případě, pokud žalobce vydá pokyn k uzamčení spisu, tak toto je automaticky respektováno,“ dodal Mlsna.

Hnutí ANO má ale k policejní reformě stále výhrady: „My jsme pořád neslyšeli odpovědi na některé důležité otázky: Proč se to muselo udělat takto rychle nebo jakým způsobem je reorganizace přichystána, a myslím si, že by stálo za to dostat odpovědi,“ uvedl na tiskové konferenci ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). 

Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) už byly některé otázníky odstraněny, ale některé stále přetrvávají. „Věříme, že do konce měsíce by měly být odstraněny další. Ale rozhodně jsme takovou diskusi postrádali v té fázi, kdy k ní mělo dojít.“ 

Nahrávám video

Novou centrálu povede Mazánek – ve výběrovém řízení byl sám

Šéfem nové Centrály proti organizovanému zločinu bude Michal Mazánek, jeho náměstky pak Jaroslav Vild a Milan Komárek. „Pan Mazánek prošel výběrovým řízením velmi úspěšně a patří na své místo. Je to dlouho sloužící kariérní policista, tedy prošel si policejním sborem od nejnižších funkcí až na úroveň ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Možná není mediálně viditelný, ale stojí za ním práce na závažných kauzách. Obdobně hodnotím i pana Vilda a Komárka,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 šéf policejních odborů Milan Štěpánek. 

Reportér ČRo Radiožurnálu Janek Kroupa ovšem upozorňuje, že Mazánek vyhrál výběrové řízení, do kterého se přihlásil jako jediný. „Na druhou stranu Michal Mazánek nemá špatnou pověst, nedá se o něm říct, že by byl neschopný.“ Na Policejním prezídiu funguje tým Tempus, který vyšetřuje letité neobjasněné kauzy. Tento tým byl právě pod Michalem Mazánkem a byl podle Kroupy velmi úspěšný.

Už příští čtvrtek se kvůli reformě policie sejde sněmovní vyšetřovací komise, která si pozvala tři lidi: mezi nimi i bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu, který ČT potvrdil, že na jednání přijde. Ministr vnitra Milan Chovanec už taky zbavil mlčenlivosti všechny policisty, které chce komise vyslechnout. Pozvaní jsou ale i žalobci nebo politici: celkem má jít o 13 lidí, hlavně o ty, kteří k reformě měli výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.