Vyšetřovací komise k reformě policie si zve klíčové aktéry. Vláda selhala, říká Blažek

Nahrávám video
Události, komentáře: Výslechy k policejní krizi začínají
Zdroj: ČT24

Sněmovní vyšetřovací komise, která se zabývá spornou reorganizací celostátních policejních útvarů, vyslechne některé státní zástupce, policisty, ministry i ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa. Podle předsedy komise Pavla Blažka (ODS) vláda selhala, proto došlo na zřízení sněmovní skupiny. Zdůraznil také, že závěr může být výhradně politický. Reorganizaci policie se věnovala také Devadesátka ČT24, všechny otázky diváků a odpovědi Pavla Blažka najdete na stránkách pořadu.

Na své úvodní schůzi členové schválili seznam 13 lidí, ten ale nemusí být konečný. Další zasedání komise se uskuteční ve čtvrtek 28. července, kdy už dojde i na slyšení pozvaných. Jednání budou neveřejná.

Vláda selhala, na řadě je komise, říká její předseda

Až se dostaví (předvolaní lidé) ke komisi a uvidí její složení, držím palce kolegům v komisi, aby jim ti lidé vůbec vypovídali. Komisi jsem nepodpořil a jako jediný poslanec jsem nepodpořil ani složení. Protože práci té komise nevěřím.
Bronislav Schwarz
místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost

„Protože selhaly ostatní orgány státu v této věci, tedy jak vláda, tak, zdá se, ministerstva, která nejsou schopna se dohodnout, jak to většinou bývá při jednání vlády, tak sněmovna zřídila vyšetřovací komisi, jako určitý orgán, který se možná dobere k určitému závěru,“ řekl k roli vyšetřovací komise předseda komise a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek v Devadesátce ČT24.

Zdůraznil zároveň, že závěry komise mohou být výlučně politické. Půjde podle něj o shodu členů komise na určitém vysvětlujícím popisu. Pak podle jeho slov může komise podle svého závěru navrhnout řešení od personálních, legislativních změn, nebo třeba doporučit pozastavení reorganizace a podobně. „Nic víc od toho nelze čekat, ale ono to není málo,“ soudí Blažek.

Nahrávám video
Blažek v Devadesátce ČT24: Závěry komise budou politické
Zdroj: ČT24

Blažek při jednání komise nabádal k tomu, aby byly budoucí výslechy vedeny co možná nejobjektivněji. Podle něj by bylo selháním, kdyby se z vyšetřování stal stranický souboj.

Komise vyslechne Chovance, Tuhého, Bradáčovou i Šlachtu

Před komisi předstoupí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, jeho náměstek Pavel Komár, pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Komise pozve také ministry vnitra a financí Milana Chovance (ČSSD) a Andreje Babiše.

Z řad policistů by měl přijít policejní prezident Tomáš Tuhý, jeho náměstek Zdeněk Laube a bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který kvůli reorganizaci odešel do civilu. Předstoupí i ředitelé protikorupční policie Jaroslav Vild a Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín.

Milan Chovanec a Tomáš Tuhý
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

K výslechu se dostaví i Jiří Komárek z ostravské expozitury protimafiánského útvaru, který nařkl Tuhého z „brutálního“ úniku informací z vyšetřování a čelí kvůli tomu trestnímu oznámení. „Okruh osob nemusí být úplný,“ řekl před novináři Blažek.

To, že se zřídí vyšetřovací komise, neznamená, že je policie nedůvěryhodná. Pro mě důvěryhodná je. Policistů je obrovské množství. Bavíme se o určité výseči, byť velmi důležité, kde dlouhodobě dochází k překrývání kompetencí, k tomu, že státní zástupci někomu důvěřují, někomu ne. To musí skončit.
Pavel Blažek

Odklad reformy komise žádat nebude

Komise odmítla návrh jednoho z členů, poslance ANO Bohuslava Chalupy, který chtěl požádat premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a Chovance o odklad zahájení reorganizace policie do té doby, než komise svou práci skončí. Závěrečnou zprávu má dát plénu do konce října. „Logické je počkat na závěry vyšetřovací komise. Ať už my budeme mít zjištěno, co je a není v pořádku, stejně od 1. srpna běží reorganizace a nikdo s tím už potom nic neudělá,“ prohlásil poslanec.

Výsledky prověřování změn v policii, které vyvolaly i koaliční roztržku mezi ČSSD a hnutím ANO, by měla dát komise sněmovnímu plénu do konce října. Má se zabývat zejména různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů z protimafiánského útvaru i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství ohledně reorganizace.

  • 6. června:
    Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v dopise premiérovi a dalším členům vlády kritizuje případné sloučení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
  • 8. června:
    Vedení policie oznámilo, že chce vybudovat národní centrálu proti organizovanému zločinu, pod kterou by měly spadat ÚOOZ a ÚOKFK.
  • 9. června:
    Šéf ÚOOZ Robert Šlachta, jeho náměstek a několik vedoucích odborů podalo žádost o odchod do civilu.
  • Vicepremiér Andrej Babiš obvinil Milana Chovance z destabilizace policie a řekl, že hnutí ANO zváží setrvání ve vládě.
  • 10. června:
    Ředitel ÚOOZ Robert Šlachta ohlásil rezignaci k 1. červenci.
  • Vrchní státní zastupitelství v Olomouci začalo prověřovat, zda za reorganizací policie není tři roky starý plán na odstranění ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty.
  • Premiér Bohuslav Sobotka svolal na 14. června jednání Bezpečnostní rady státu.
  • 12. června:
    Andrej Babiš prohlásil, že hnutí ANO koalici opustit nechce, a požadoval rezignaci policejního prezidenta Tomáše Tuhého.
  • 13. června:
    Prezident Miloš Zeman se sešel s Milanem Chovancem a Andrejem Babišem.
  • Olomoučtí státní zástupci vyslýchali nejvyšší policejní představitele Pavla Komára a Petra Šeredu kvůli podrobnostem o chystané reorganizaci. Nikoho však neobvinili.
  • 14. června:
    Prezident vyzval strany koalice, aby udržely vládu až do sněmovních voleb.
  • Bezpečnostní rada státu rozhodla, že plánovanou reorganizaci odloží ze začátku července na začátek srpna.
  • 15. června:
    Proběhlo dohodovací řízení.
  • Andrej Babiš prohlásil, že Milan Chovanec podpisem reorganizace poruší koaliční smlouvu a ANO ji poté zřejmě vypoví.
  • Chovanec po dohodě se Sobotkou podepsal reformu policie.
  • Robert Šlachta oznámil, že svůj odchod ještě zvažuje.
  • 16. června:
    ANO chce kvůli sporu o reorganizaci policie přepracovat koaliční smlouvu. Nevylučuje ani její vypovězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...