Zpravodajský web Aktuálně.cz napsal, že Miloš Zeman odmítl jmenovat šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do hodnosti generála. Podle anonymních zdrojů z blízkosti prezidenta citovaných Aktuálně k tomu měl dva důvody. Prvním je role BIS při vyhoštění tří zaměstnanců ruské ambasády a druhým zpráva BIS o novičoku.
Povýšení Koudelky společně se sedmi dalšími důstojníky do hodnosti generálů schválila v dubnu vláda. Slavnostní jmenování se má odehrát v úterý 8. května u příležitosti oslav konce druhé světové války. „Pan ředitel zatím pozvánku na Hrad neobdržel. Podpis povyšovacích dekretů je plně v rukou prezidenta republiky a věc nebudeme nijak komentovat,“ uvedl v pondělí pro Aktuálně mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Aktuálně tvrdí, že podle jeho zdrojů z Hradu a Úřadu vlády není prezident s fungováním BIS pod Koudelkovým vedením spokojený. Koudelka se vedení tajné služby ujal v srpnu 2016. Je dlouholetým pracovníkem civilní kontrarozvědky, v tajných službách pracuje od roku 1992, nyní má hodnost plukovníka. Deset let vedl odbor kontrašpionáže.
Předsedkyně výboru pro obranu poslanecké sněmovny a poslankyně ODS Jana Černochová je přesvědčená, že odmítnutí jmenovat Koudelku generálem souvisí s kauzou Novičok. „Pan prezident už v minulosti několikrát prokázal, že mu mstivost není cizí,“ řekla v pondělních Událostech, komentářích České televize Černochová.
Zemana prý v poslední době rozladily především dva kroky BIS. Prvním byla podle zdrojů Aktuálně role tajné služby při vyhoštění tří zaměstnanců ruské ambasády v Praze. O něm rozhodla vláda na konci března. Bylo součástí společné reakce části západních zemí na otravu dvojího agenta Sergeje Skripala v Anglii. Z ní Britové obviňují Kreml.
BIS dlouhodobě označuje ruské velvyslanectví v Praze za riziko. „Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely. Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace,“ říká například zpráva BIS z roku 2016.
Druhým důvodem byla podle Aktuálně zpráva o údajné výrobě nervově paralytické látky typu novičok v Česku. Tu si Zeman objednal u dvou tajných služeb poté, co Rusko naznačilo, že jed, kterým byl Skripal otráven, mohl být v Česku vyroben. Prezident pak tvrdil, že ve zprávě Vojenského zpravodajství se píše, že novičok se v Česku vyráběl a testoval. Zpráva BIS to podle dostupných informací naopak odmítla.
Premiér v demisi Andrej Babiš se v pondělí sešel se šéfy obou tajných služeb a po schůzce sdělil, že novičok se v Česku nevyráběl, nevyvíjel ani neskladoval.
Zeman odmítl povýšit důstojníky už v minulosti. V říjnu 2016 nevyhověl dvěma ze třinácti nominací schválených vládou. Nejmenoval generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka pro vzdělávání Simona Michailidise. Oba nakonec povýšil v květnu 2017.
V minulosti také Zeman odmítl jmenovat profesory Martina C. Putnu, Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Pražský městský soud minulý týden prezidentovo rozhodnutí o nejmenování fyzika Ošťádala a uměleckého historika Fajta zrušil. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Soudci prezidentovi věc vrátili k dalšímu řízení, toho však neváže žádná konkrétní lhůta, v níž by musel znovu rozhodnout.
