Američané mají čím dál větší problémy s pojištěním domů. Příčinou jsou častější živelní pohromy

Americké pojišťovny napříč USA zhoršují podmínky pro klienty nebo zcela přestávají nabízet pojištění nemovitostí kvůli obavám z ničivějších živelních pohrom a rostoucích nákladů na obnovu domů. Mnozí Američané tak ztrácí přístup k zabezpečení svého majetku, zatímco jsou podle expertů vystaveni sílícímu riziku lesních požárů nebo hurikánů. Na fenomén upozorňuje v posledních týdnech řada světových médií.

Podle článku deníku The Washington Post (WP) nejméně pět velkých pojišťovnických skupin včetně Nationwide nebo Berkshire Hathaway sdělilo regulačním orgánům, že upravují své nabídky kvůli meteorologickým extrémům poháněným klimatickou změnou. Na vývoj reagují tím, že se stahují z některých oblastí, přestávají pokrývat škody způsobené některými jevy nebo navyšují pojistné.

Problém se podle médií dotýká mnoha amerických států. List The Wall Street Journal (WSJ) například v červnu s odvoláním na své zdroje informoval, že skupina AIG plánovala omezení svých služeb v oblastech s vysokým rizikem záplav nebo požárů na východním pobřeží USA a na hornatém západě. Zpravodajská společnost BBC zase popsala příběh ženy z města New Orleans, které letos nezbylo než zrušit pojištění svého domu, když jí hrozil nárůst ročních výdajů ze 3000 dolarů (67 tisíc korun) na více než trojnásobek.

Léto plné katastrof

Zprávy přicházejí v době mimořádných katastrof, které během léta zažili lidé v různých částech USA. Stát Vermont v červenci zasáhly silné záplavy, s přívaly vody a bahna se minulý měsíc potýkali také na jihu Kalifornie v důsledku vzácné tropické bouře. Město Lahaina na havajském ostrově Maui zdevastoval požár, spálené stavby hlásí za nevídaně silných požárů také stát Louisiana.

Člověkem způsobené klimatické změny podle vědců vytváří v USA podmínky pro čím dál ničivější extrémy počasí. „Stejná rizika, kvůli kterým je pojištění stále důležitější, jej činí hůře dostupným,“ poznamenala analytička Carolyn Kouskyová působící ve Fondu na obranu životního prostředí (EDF).

Možná nejrozsáhlejší jsou problémy s pojištěním nemovitostí v Kalifornii, kde se dlouhodobě zhoršují dopady lesních požárů. Dvě přední pojišťovny, State Farm a Allstate, letos na jaře oznámily, že přestanou v nejlidnatějším americkém státě uzavírat nové pojistné smlouvy. State Farm uvedla, že důvodem jsou nárůst stavebních nákladů a „rychle narůstající riziko katastrof“.

Kvůli hrozbě požárů letos přišla o pojištění svého domu i Beth Prattová, která byla klientkou Allstate přes 30 let, napsala veřejnoprávní rozhlasová společnost NPR. V červenci jí pojišťovna sdělila, že s ní smlouvu neobnoví, navzdory protipožárním opatřením, která na svém pozemku nedaleko Yosemitského národního parku učinila. „Jen tak lidi odstřihnout, je to znepokojivé, víte. Cítíme se pak extrémně zranitelně,“ řekla Prattová.

Krize na trhu s pojištěním nastala také na Floridě, která leží v oblasti výskytu silných hurikánů. Nové smlouvy zde letos přestala nabízet firma Farmers Group, která listu WSJ sdělila, že náklady na škody způsobené přírodními katastrofami jsou na „historicky vysoké úrovni“.

Po bouřích přicházejí bankroty

Některé menší pojišťovny v jihovýchodním státě USA zbankrotovaly poté, co zde loni hurikán Ian způsobil škody v řádu desítek miliard dolarů. Podle analytické společnosti Aon americké pojišťovny během uplynulých tří let vyplatily v souvislosti se živelními pohromami skoro 300 miliard dolarů, což podnikatelská komora APCIA označila za rekord pro daný časový úsek.

Snaha pojišťoven vyhnout se potenciálně likvidačním závazkům má za následek dramatický rozmach státních programů poslední instance. Tento druh pojištění se však opírá o peníze daňových poplatníků a může být pro mnohé cenově nedostupný, jak ukazuje případ výše zmíněné majitelky domu v New Orleans.

Podle WP se budou muset s vlivem klimatické změny vypořádat i státní programy. „Když vidíte, jak pojišťovny hromadně odchází, protože je cena rekonstrukce domů na Floridě přivádí k bankrotu, je arogantní nebo bláznivé myslet si, že by to samé při snaze pomoci nepotkalo stát,“ míní šéf environmentální organizace Sierra Club Ben Jealous.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.