Ztratili jsme Voyager, oznámila NASA. Agentura mu poslala chybný povel, hledá řešení

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

NASA v pondělí uvedla, že anténa na sondě se sice vychýlila jen o dva stupně od Země, ale to ji dostalo mimo signál pozemských přístrojů, a nemůže tak už dostávat nové příkazy. NASA se snaží navázat komunikaci pomocí obrovské antény v australské Canbeře. Zatím od sondy zachytila jen slabý šum, který naznačuje, že Voyager 2 funguje, ale nemůže komunikovat.

Hledání signálu Voyageru komplikuje jeho obrovská vzdálenost od Země. Letí směrem od ní, momentálně je od nás vzdálený téměř 20 miliard kilometrů, což znamená, že signálu sondy trvá asi 18 hodin, než dorazí na Zemi.

Nahrávám video

O navázání kontaktu se snaží Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi Voyager řídí. Tamní odborníci teď budou naslepo vysílat správný příkaz v naději, že se jim podaří sondu zasáhnout. Ale pokud se to nepovede, nebude ještě všechno ztraceno, kosmická agentura má pro podobné situace připravené záložní plány.

Pokud nebudou experti úspěšní, bude NASA muset počkat do poloviny října na automatický restart systémů, který by podle úřadu měl plně obnovit komunikaci – sondě přikáže natočit anténu opět k Zemi.

Kosmický poutník

Sonda Voyager 2 odstartovala z Floridy v roce 1977 s cílem prozkoumat Sluneční soustavu, zejména Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Do mezihvězdného prostoru vstoupila v roce 2018. Jen několik týdnů po ní NASA vyslala do vesmíru Voyager 1, který je od Země 24 miliard kilometrů, a je tedy nejvzdálenějším objektem z dílny člověka od naší planety.

Obě sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Energie jim dojde pravděpodobně do konce tohoto desetiletí a přestanou se Zemí komunikovat, vesmírem ale vydrží létat další miliardy let jako tiší vyslanci lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.