Vědci našli nové zbraně proti mozkožravé amébě, která v Česku zabila dvě desítky dětí

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Vědci zároveň objevili potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci.

Podle Biocev způsobuje mikrobiální patogen s názvem Naegleria fowleri u lidí smrtelnou chorobu, takzvanou primární amébovou meningoencefalitidu (PAM), přičemž takzvaným mozkožroutem se nakazí obvykle při vodních rekreačních aktivitách, typicky při plavání. Přes nosní sliznici a čichový nerv pak podle centra napadá Naegleria fowleri lidský mozek.

Centrum Biocev uvedlo, že nejčastěji se patogen vyskytuje v teplejších oblastech. Podle něj se nejedná o běžné onemocnění, například USA doposud evidují méně než dvě stovky případů PAM – drtivá většina ale skončila úmrtím člověka. Poměrně často se objevuje například v Pákistánu. Své zkušenosti má ale s tímto smrtícím organismem i Česko. Historicky největší epidemie PAM se totiž odehrála v tehdejším Československu, a to v 60. letech minulého století, kdy zemřelo skoro dvacet lidí infikovaných během návštěvy krytého bazénu v Ústí nad Labem.

I tento případ podle parazitologa Róberta Šuťáka z Přírodovědecké fakulty UK a centra Biocev motivoval české vědce k výzkumu látek proti PAM.

Jak léčit v mozku

„Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci,“ nastínili chemici Lukáš Werner a Jan Štursa z Biotechnologického ústavu AV v centru Biocev. Právě schopnost postavit se proti útočníkovi je přitom klíčová – hemotencefalická bariéra sice chrání mozek dost účinně proti nepřátelským vlivům, ale stejně dobře bohužel brání pronikat dovnitř i účinným léčivům.

Podle Šuťáka při experimentální léčbě na myších daná látka buď prodloužila jejich přežití, nebo nakažené myši úplně vyléčila.

Stejný tým odborníků navíc zjistil, že by nová česká protirakovinná látka MitoTam mohla být použita proti malárii či spavé nemoci. „Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje totiž významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ objasnil Šuťák.

Obě studie zveřejnil americký časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 20 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.