Geneticky upravené bakterie fungují jako beranidlo na odolnost proti antibiotikům

Geneticky modifikované bakterie by mohly být použity k léčbě obtížně léčitelných nemocí. Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na boj proti hrozbě rezistence vůči antibiotikům, který ukázal, že upravené bakterie je u myší možné zacílit na infekce odolné vůči těmto lékům, a způsobit tak, aby na ně zase byly citlivé.

Tato metoda funguje jako „beranidlo, které obléhá bakterie odolné vůči antibiotikům“, uvedla autorka výzkumu Maria Lluchová. „Léčba prorazí díry v jejich buněčných stěnách, čímž vytvoří klíčové vstupní body pro antibiotika, která proniknou do infekce a zlikvidují ji u zdroje. Věříme, že se jedná o novou slibnou strategii, která by mohla řešit hlavní příčinu úmrtnosti v nemocnicích,“ dodala vědkyně.

Léčba založená na bakteriích zdvojnásobila šanci myší na přežití, vyplynulo z výzkumu provedeného Centrem pro genomickou regulaci v Barceloně. Podání jedné vysoké dávky speciálně upravených bakterií nevyvolalo žádné známky toxicity v plicích. Imunitní systém se jich po ukončení léčby zbavil do čtyř dnů.

Největší zdravotní hrozba pro lidstvo

Infekce odolné vůči antimikrobiálním látkám představují rostoucí hrozbu. Podle údajů zveřejněných tento měsíc jsou přímou příčinou nejméně 1,27 milionu úmrtí ročně, uvedl britský list. Nejnovější studie navazuje na loňský klinický průlom v oblasti využití modifikovaných virů, známých jako fágy, k útoku na bakteriální infekce.

Nynější léčba se zaměřovala na bakterii Pseudomonas aeruginosa, která může vést k obtížně léčitelným infekcím, protože vytváří takzvané biofilmy. Ty se mohou přichytit na povrchy v těle a vytvořit neproniknutelné struktury, které uniknou působení antibiotik.  

Biofilmy mohou růst také na povrchu endotracheálních trubic, které používají kriticky nemocní pacienti, kteří k dýchání potřebují mechanické ventilátory. To může způsobit ventilátorovou pneumonii, která postihuje až jednoho ze čtyř pacientů, kteří vyžadují intubaci, a přibližně polovinu pacientů intubovaných z důvodu těžkého průběhu nemoci covid-19. Na onemocnění umírá až jeden z osmi pacientů.

A právě toxické „beranidlo“ je schopné těmito jinak neprorazitelnými hradbami bez problémů proniknout.

Jak otrávit bakterii

Vědci použili geneticky upravenou verzi bakterie Mycoplasma pneumoniae, odstranili její schopnost způsobovat mírné respirační onemocnění a znovu ji použili k produkci toxinů určených k zabíjení nebo zastavení růstu bakterie Pseudomonas aeruginosa.

Mycoplasma pneumoniae
Zdroj: CDC

Tým plánuje provést další výzkum, než přejde ke klinickým testům. V budoucnu si představuje, že léčba bude podávána pomocí rozprašovače, který umožní pacientovi vdechovat bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 2 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 4 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 5 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 6 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.