Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici až do roku 2028, uvedla NASA

Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být vybudována jeho vlastní orbitální stanice. Agentuře Reuters to sdělila představitelka americké vesmírné agentury NASA. Ruská vesmírná agentura Roskosmos přitom v pondělí oznámila, že země se z mezinárodního projektu ISS stáhne už po roce 2024.

„Na žádné pracovní úrovni nemáme žádné náznaky, že by se něco změnilo,“ uvedla ve středu šéfka programu NASA pro lety lidí do vesmíru Kathy Luedersová. Vztahy NASA s Roskosmosem podle ní zůstávají „jako obvykle“.

Ujištění od NASA přišlo poté, co nový šéf Roskosmosu Jurij Borisov v úterý po jednání s prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že Rusko po více než dvacetiletém partnerství po roce 2024 opustí ISS. Dodal, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což má být hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.

Tento krok potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že rozhodnutí ohledně odchodu z ISS po roce 2024 bylo učiněno již dříve.

Oficiální oznámení USA neobdržely

Bílý dům a americká vesmírná agentura NASA v úterý uvedly, že oficiální zprávu o ruském odstoupení od mezinárodního projektu neobdržely.

Oznámení o ruském záměru odejít z ISS přišla v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Navzdory rozkolu se však NASA a Roskosmos začátkem měsíce dohodly na pokračování společných letů na ISS, uvedla AP.

Mezinárodní vesmírná stanice v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sérií sankcí. Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na oběžné dráze vycházejí dobře, stejně jako řídicí týmy v americkém Houstonu a v Moskvě, poznamenala už dříve AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Italka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 46 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.