Vědci z VUT přišli na to, jak dostat z vody antibiotika nebo antikoncepci

Čeští vědci přišli na způsob, jak vyčistit vodu od zbytků léčiv, antikoncepce či bakteriálních zbytků, které zůstávají i po vyčištění v čistírnách. Je to letitý problém vody, který se v dlouhodobém hledisku negativně může podepisovat na lidském zdraví.

Tým složený z vědců Vysokého učení technického v Brně (VUT) a z Masarykovy univerzity získal na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně medaili za vynález nazvaný CaviPlasma. Přestože dva fyzikální jevy, tedy kavitace a plazmatický výboj, jsou dlouhodobě známé, zatím jejich spojení pro odstraňování nečistot nikdo nevyužil, řekla Marcela Pírková z Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana na Fakultě strojního inženýrství VUT.

Nahrávám video
Nová metoda čištění vody
Zdroj: ČT24

Léčiva se rozpadnou

Děj, který způsobuje čištění vody, není příliš složitý. Kavitace se odehrává za konstantní teploty a ve vodě se ve Venturiho dýze, což je trubice uprostřed se zužující a poté se zase rozšiřující, díky snížení tlaku a zvýšení rychlosti vytvoří bubliny. Do nich se pouští plazmový výboj, který může vzniknout jen v plynném prostředí. „Díky tomuto procesu vznikají oxidy a oxidačním procesem dojde k mineralizaci buněčných stěn a rozpadu zbytků léčiv, tedy toho, co se nachází ve vodě,“ popsala Pírková.

Současný prototypový přístroj má kapacitu 1,5 metru krychlového vody za hodinu. „Ale už funguje i přístroj na 15 metrů krychlových a kapacitu lze škálovat podle potřeby,“ uvedla Pírková. Podle laboratorních testů odchází z přístroje CaviPlasma voda, ve které už je maximálně stopové množství znečištění. „Dříve se zkoušela samotná kavitace, ale uspokojivé výsledky to nepřineslo,“ řekla Pírková.

Přístroj zatím není nikde využitý komerčně, na to teprve čeká. Podle Pírkové ho lze využít i jinak: prohnat jím čistou vodu a plazmově ji obohatit tak, že v ní budou peroxidy a poslouží jako lehké dezinfekční činidlo například na povrchy v nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 1 hhodinou

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 3 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 4 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 21 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...