Brněnští vědci přišli s novou technologií čištění vody pomocí plazmatu. Odstraní bakterie i chemikálie

Nahrávám video
Nová metoda čištění vody
Zdroj: ČT24

Brněnští vědci vyvinuli novou technologii čištění vody. Pomocí nízkého tlaku a plazmatu z ní umí odstranit zbytky chemikálií i patogenní mikroorganismy. Vědci získali český patent a usilují o mezinárodní. Hledají investora, který by jim pomohl technologii přenést do praxe. Využití může nalézt v čistírnách odpadních vod, veřejných bazénech, ale také ve zdravotnictví.

Dočišťování vody pomocí hydrodynamické kavitace zkoumá Pavel Rudolf s kolegy už 15 let. Snížením tlaku lze dosáhnout toho, že se ve vodě začnou objevovat bublinky páry – podobně jako při varu. Když se bublinky mění zpět na kapalinu, jde o tak dramatický kolaps, že vyzářená tlaková vlna roztrhá některé mikroorganismy. Navíc se dočasně mění chemické složení kapaliny a vzniká peroxid vodíku, který funguje jako dezinfekce.

„Problém je, že kavitace sama o sobě není příliš efektivní. Používá se pouze laboratorně, na objemy v řádech mililitrů nebo jednotek litrů. Kapalina navíc musí projít kavitačním cyklem třeba i stokrát. To je samozřejmě v průmyslové praxi nepoužitelné,“ vysvětlil Rudolf.

Unikátní spojení dvou fyzikálních jevů

Vědci ze strojní fakulty se proto spojili s týmem Pavla Sťahela z Masarykovy univerzity a kavitaci doplnili o výboj nízkoteplotního plazmatu. „Samotné jevy každý zvlášť unikátní nejsou, ale co je světově unikátní, je jejich spojení,“ řekl vedoucí výzkumu z Fakulty strojního inženýrství VUT Pavel Rudolf.

Výsledek je překvapivě efektivní, technologii CaviPlasma lze navíc uplatnit i na velké objemy vody. „Po otestování kavitační plazmové trysky v průtocích kolem tisíce litrů za hodinu včetně efektivity úpravy následovaly testy pro desetkrát větší průtoky kapalin a zařízení fungovalo stále dobře,“ uvedl Sťahel.

Sinice to doslova roztrhá

S ověřením účinnosti pomohli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. „Nejnovější výsledky ukazují, že projde-li pitná voda zařízením s kavitací a plazmou, nerostou v ní mikroorganismy ani po šesti měsících,“ řekl vedoucí Botanického ústavu Akademie věd ČR Blahoslav Maršálek.

Zařízení dokáže z vody odstranit třeba estrogeny z antikoncepce, ale i mikroorganismy jako jsou bakterie nebo sinice. „Sinice se drží u hladiny díky tomu, že mají plynové měchýřky. Když projdu takovýmto zařízením, tak to je v podstatě roztrhá, a ony klesnou ke dnu – aniž bychom používali jakoukoli chemikálii,“ vysvětlil Maršálek.

Přístroj by mohl najít uplatnění například v čistírnách odpadních vod nebo v prádelnách nemocnic, kde se dá kontaminace vody předpokládat. Využít ho ale můžou třeba i wellness centra nebo bazény.

Vyčistí hodně vody za málo peněz

Zatím mají vědci sestrojená tři zařízení různých velikostí a tedy s různým výkonem. „S nejmenším zařízením se pohybujeme na úrovni tisíc litrů, na středním zařízení kolem patnácti tisíc litrů a to největší zařízení umí desítky, možná stovky tisíc litrů za hodinu, což je vlastně průmyslový rozměr,“ spočítal Sťahel.

Kromě velkého objemu vyčištěné vody je výhodou vynálezu i jeho cena, výrobní náklady by se měly pohybovat u středně velkých zařízení maximálně v řádech deseti tisíc korun. A levný má být i samotný provoz. Brněnští vědci mají už vynález chráněný českým patentem a teď pro něj hledají investora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 7 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 10 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 12 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 13 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 16 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...