Brněnští vědci přišli s novou technologií čištění vody pomocí plazmatu. Odstraní bakterie i chemikálie

Nahrávám video

Brněnští vědci vyvinuli novou technologii čištění vody. Pomocí nízkého tlaku a plazmatu z ní umí odstranit zbytky chemikálií i patogenní mikroorganismy. Vědci získali český patent a usilují o mezinárodní. Hledají investora, který by jim pomohl technologii přenést do praxe. Využití může nalézt v čistírnách odpadních vod, veřejných bazénech, ale také ve zdravotnictví.

Dočišťování vody pomocí hydrodynamické kavitace zkoumá Pavel Rudolf s kolegy už 15 let. Snížením tlaku lze dosáhnout toho, že se ve vodě začnou objevovat bublinky páry – podobně jako při varu. Když se bublinky mění zpět na kapalinu, jde o tak dramatický kolaps, že vyzářená tlaková vlna roztrhá některé mikroorganismy. Navíc se dočasně mění chemické složení kapaliny a vzniká peroxid vodíku, který funguje jako dezinfekce.

„Problém je, že kavitace sama o sobě není příliš efektivní. Používá se pouze laboratorně, na objemy v řádech mililitrů nebo jednotek litrů. Kapalina navíc musí projít kavitačním cyklem třeba i stokrát. To je samozřejmě v průmyslové praxi nepoužitelné,“ vysvětlil Rudolf.

Unikátní spojení dvou fyzikálních jevů

Vědci ze strojní fakulty se proto spojili s týmem Pavla Sťahela z Masarykovy univerzity a kavitaci doplnili o výboj nízkoteplotního plazmatu. „Samotné jevy každý zvlášť unikátní nejsou, ale co je světově unikátní, je jejich spojení,“ řekl vedoucí výzkumu z Fakulty strojního inženýrství VUT Pavel Rudolf.

Výsledek je překvapivě efektivní, technologii CaviPlasma lze navíc uplatnit i na velké objemy vody. „Po otestování kavitační plazmové trysky v průtocích kolem tisíce litrů za hodinu včetně efektivity úpravy následovaly testy pro desetkrát větší průtoky kapalin a zařízení fungovalo stále dobře,“ uvedl Sťahel.

Sinice to doslova roztrhá

S ověřením účinnosti pomohli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. „Nejnovější výsledky ukazují, že projde-li pitná voda zařízením s kavitací a plazmou, nerostou v ní mikroorganismy ani po šesti měsících,“ řekl vedoucí Botanického ústavu Akademie věd ČR Blahoslav Maršálek.

Zařízení dokáže z vody odstranit třeba estrogeny z antikoncepce, ale i mikroorganismy jako jsou bakterie nebo sinice. „Sinice se drží u hladiny díky tomu, že mají plynové měchýřky. Když projdu takovýmto zařízením, tak to je v podstatě roztrhá, a ony klesnou ke dnu – aniž bychom používali jakoukoli chemikálii,“ vysvětlil Maršálek.

Přístroj by mohl najít uplatnění například v čistírnách odpadních vod nebo v prádelnách nemocnic, kde se dá kontaminace vody předpokládat. Využít ho ale můžou třeba i wellness centra nebo bazény.

Vyčistí hodně vody za málo peněz

Zatím mají vědci sestrojená tři zařízení různých velikostí a tedy s různým výkonem. „S nejmenším zařízením se pohybujeme na úrovni tisíc litrů, na středním zařízení kolem patnácti tisíc litrů a to největší zařízení umí desítky, možná stovky tisíc litrů za hodinu, což je vlastně průmyslový rozměr,“ spočítal Sťahel.

Kromě velkého objemu vyčištěné vody je výhodou vynálezu i jeho cena, výrobní náklady by se měly pohybovat u středně velkých zařízení maximálně v řádech deseti tisíc korun. A levný má být i samotný provoz. Brněnští vědci mají už vynález chráněný českým patentem a teď pro něj hledají investora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 5 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 11 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 14 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled