Na Velkém bariérovém útesu chybí skoro 60 druhů korálů. Vědci se bojí, že vymírají

Organizace spojených národů nedávno doporučila, aby byl Velký bariérový útes zařazen na seznam ohrožených přírodních památek, australská federální vláda to ale odmítla. Tamní experti její rozhodnutí zpochybňují, podle nich má útes opravdu vážné problémy. V novém výzkumu varují, že řada druhů korálů vymírá.

Zhoršující se klimatické změny a z nich vyplývající vlny mořských veder vedou k masovému úhynu korálů na tropických útesech. Existuje ale zatím jen málo kvalitních odhadů, jak souvisí snížení celkového množství korálů s úbytkem jejich jednotlivých druhů. A právě to nová studie zjišťovala.

„Náš výzkum zkoumal 44 let záznamů o rozšíření korálů v okolí ostrova Lizard na severním konci Velkého bariérového útesu. Zjistili jsme, že 16 procent druhů korálů už nebylo pozorováno po mnoho let a hrozí jim buď lokální vyhynutí, nebo vymizení z části jejich místního areálu,“ uvedli autoři.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Podle nich je to alarmující, protože lokální vymírání často signalizuje širší regionální – a nakonec i globální – umírání druhů.

Korálové útesy pod tlakem

Útesový systém Lizard Island v posledních čtyřech desetiletích postihla spousta problémů: opakované přemnožení mořských hvězdic, které útočí na korály, cyklony čtvrté kategorie v letech 2014 a 2015 a také bělení korálů v letech 2016, 2017 a 2020 způsobené vysokou teplotou vody. Všechny tyto události měly společně dramatický dopad na schopnost korálů přežívat.

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Vědci v letech 2011 až 2020 čtyřikrát prozkoumali biodiverzitu druhů korálů na čtrnácti lokalitách. Výsledky pak zkombinovali s publikovanými a fotografickými záznamy druhů z let 1976 až 2020.

Ze 368 druhů korálů zaznamenaných v okolí ostrova Lizard Island nebylo 28 (7,6 %) spolehlivě zaznamenáno po roce 2011 a může jim hrozit lokální vyhynutí. Dalších 31 druhů (8,4 %) nebylo zaznamenáno od roku 2015 a může jim hrozit zmenšení areálu, což by mohlo znamenat jejich vyhynutí v této oblasti.

Zjištění, že 59 druhům korálů hrozí vyhynutí nebo zmenšení prostoru, kde mohou žít, je podle autorů práce velmi významné. Zmenšení lokálního areálu totiž často bývá předzvěstí vymírání druhů. A místní mizení druhů je zase často předzvěstí regionálního a nakonec i globálního vymírání.

Každý druh korálu na útesu plní řadu životně důležitých funkcí. Může poskytovat životní prostředí nebo potravu jiným druhům, může mít zatím neznámý vliv na biochemii útesu nebo nenahraditelnou roli v jeho ekosystému. „Jedno je jasné: každý druh korálu je důležitý,“ říkají autoři práce.

Globální krize

„S narůstajícím lidským vlivem na přírodu a klimatickými hrozbami rostou obavy o rozmanitost korálů v budoucnu. Náš výzkum naznačuje, že tyto obavy jsou přinejmenším na ostrově Lizard Island oprávněné,“ konstatují autoři.

Současně ale vědci varují před předčasnými závěry – rozmanitost korálových druhů totiž v posledním desetiletí kolísala. V letech 2011 až 2017 byl například sice zaznamenán výrazný pokles, ale v následujících třech letech se zase jejich rozmanitost zvýšila.

K lokálnímu vymírání často dochází postupně, a proto může být „neviditelné“. K jeho odhalení a zohlednění přirozené proměnlivosti korálových společenstev je zapotřebí dlouhodobé sledování biologické rozmanitosti na více lokalitách a v různých časových rámcích.

Na většině lokalit však chybí údaje o rozšíření a početnosti všech korálových druhů ve společenstvu. To znamená, že může být obtížné posoudit změny a pochopit škody, které na jednotlivé druhy má změna klimatu a další stresové faktory způsobené člověkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 8 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 9 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 12 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 13 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.