Po prodělání covidu-19 je riziko opětovné nákazy deset měsíců nižší, ukazuje studie

Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19 výrazně nižší. Vyplývá to ze studie výzkumníků londýnské univerzity UCL, kteří zkoumali pravděpodobnost opakované koronavirové nákazy u klientů a zaměstnanců domovů pro seniory. Informovala o tom agentura Reuters.

Studie, kterou ve čtvrtek publikoval vědecký časopis The Lancet Health Longevity, zjistila, že u klientů domovů pro seniory, kteří prodělali covid-19, byla mezi říjnem a únorem zhruba o 85 procent nižší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem, než u klientů, kteří první infekci neprodělali. U zaměstnanců domovů pro seniory se po první nákaze pravděpodobnost reinfekce snížila zhruba o 60 procent.

„Je velmi dobrá zpráva, že přirozená nákaza po tuto dobu chrání před reinfekcí. Riziko opakované infekce se zdá být velmi nízké,“ uvedla Maria Krutikovová z UCL. „Skutečnost, že prodělání covidu-19 poskytuje obyvatelům domovů pro seniory vysokou míru ochrany, je také povzbudivá vzhledem k předchozím obavám, že se u těchto lidí s nastupujícím věkem objevuje méně robustní imunitní odpověď,“ dodala.

Do studie bylo zapojeno 682 klientů britských domovů pro seniory a 1429 zaměstnanců. Věkový medián seniorů byl 86 let. Protilátky na koronavirus podle testů provedených loni v červnu a červenci měla zhruba třetina. Studie nezkoumala účinnost očkování, takže vyřadila účastníky 12 dní po podání první dávky. Účinnost očkování proti covidu-19 chtějí vědci zkoumat v jiné studii.

Trvající nejistoty

Docent biomedicínské technologie z univerzity v Readingu Alexander Edwards řekl, že stále panuje hodně nejistoty ohledně toho, jak dlouho a jak moc prodělání covidu-19 chrání před opakovanou nákazou. „K reinfekci dochází, takže ochrana není úplná. Očekáváme, že přirozená nákaza chrání před vážnější infekcí, ale stále k tomu nemáme dostatek dat,“ vysvětlil Edwards, který se na studii nepodílel.

Výzkumníci uvedli, že studie se konala i v době, kdy se rozšířila nakažlivější varianta alfa, která se poprvé objevila v Británii. To naznačuje, že předchozí infekce koronavirem poskytuje poměrně vysokou ochranu před reinfekcí britskou variantou. Úřady v Británii nicméně v poslední době znepokojuje rozmach varianty koronaviru nazývané delta, která byla poprvé odhalena v Indii a je podle předběžných zjištění vědců nakažlivější než většina dosavadních verzí viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...