Tyranosauři možná lovili ve smečkách jako lvi nebo vlci, ukazuje nový nález

Draví tyranosauři možná nebyli osamělými dravci, jak si je vědci dlouho představovali, ale spíš se způsobem lovu i života podobali společenským masožravcům, jako jsou moderní vlci. Upozornil na to nový výzkum představený tento týden.

Paleontologové tuto teorii rozvinuli při studiu velkého naleziště tyranosaurů objeveného před sedmi lety v Národním památníku Grand Staircase-Escalante v jižním Utahu.

Pomocí geochemické analýzy kostí a hornin tým vědců z Arkansaské univerzity popsal, že dinosauři zemřeli na stejném místě – velké množství kostí tedy nepocházelo z více různých míst a nedostaly se sem jen náhodou.

Toto naleziště v Utahu je už třetím „masovým hrobem“ tyranosaurů, který byl objeven v Severní Americe, což podporuje teorii, která se poprvé objevila před 20 lety, tedy že tito dinosauři žili ve smečkách. Teorie podle expertů vypadá velmi nadějně, je ale zapotřebí více důkazů.

Bioložka Kristi Curry Rogersová z Macalester College, která se výzkumu neúčastnila, výsledky komentovala takto: „Je trochu těžší mít jistotu, že tyto údaje znamenají, že tito tyranosauři spolu opravdu žili. Je možné, že tato zvířata mohla žít ve stejné lokalitě, aniž by spolu fungovala v rámci nějaké společenské skupiny, a prostě se sešla kolem ubývajících zdrojů, jak se doba zhoršovala.“

Teorie sociálního tyranosaura

Roku 2014 paleontolog z Úřadu pro správu půdy Alan Titus objevil místo, které bylo později pojmenováno lom Duhy a jednorožců – pro vědce bylo obrovské množství fosilií totiž téměř pohádkové. Od té doby se zde stále nacházejí další a další fosilie a pozůstatky dinosaurů.
„Považuji to za objev, který se přihodí jednou za život,“ řekl Titus novinářům během virtuální tiskové konference. „Během své kariéry už zřejmě nikdy neobjevím tak zajímavé a vědecky důležité místo.“

Teorie, že tyranosauři by mohli být sociálními tvory, se poprvé objevila před více než 20 lety, když vědci našli více než tucet tyranosaurů na jednom místě v kanadské Albertě. Další místo podobné hromadné smrti se podařilo najít později v Montaně – další nález původně slabou teorii značně posílil. Mnozí vědci ale tuto teorii zpochybňovali s tím, že dinosauři neměli dostatečnou inteligenci, aby se zapojili do sofistikované sociální interakce.

Kromě tyranosaurů objevili paleontologové na novém nalezišti také sedm druhů želv, několik druhů ryb a rejnoků, dva další druhy dinosaurů a téměř kompletní kostru mláděte aligátora Deinosuchuse. Důkazy naznačují, že tato ostatní zvířata nezemřela společně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...