Zbytky z kávy by mohly usnadnit obnovu lesů, ukázal výzkum

Zbytky kávy se mnohdy doporučují jako vhodné hnojivo pro pokojové i zahradní rostliny. Nyní vědci tvrdí, že kávová dužina by mohla také usnadnit obnovu tropických lesů. Studii publikoval odborný časopis Ecological Solutions and Evidence.

Během studie vědci rozprostřeli půlmetrovou vrstvu kávové dužiny na plochu 35 krát 40 metrů degradované půdy v Kostarice. Zároveň - aby měli srovnání - si označili podobnou oblast, kterou však zmiňovaným způsobem neošetřili. 

Dva roky pak tým na ploše nijak nezasahoval. Když se pak na místo vrátil, zjistil, že oblast ošetřená kávou měla o osmdesát procent porostu více. U kontrolní oblasti to přitom bylo pouhých dvacet procent. Porost byl navíc v porovnání s neošetřenou plochou asi čtyřikrát vyšší.

„Výsledky byly ohromné,“ uvedla pro server EurekAlert! hlavní autorka studie Rebecca Coleová z University of Hawaii. „Oblast ošetřená silnou vrstvou zmíněného produktu se za pouhé dva roky proměnila v malý les, zatímco na kontrolním pozemku nadále dominovaly nepůvodní pastevní trávy,“ dodala.

Půlmetrová vrstva kávové dužiny navíc napomohla k eliminaci invazivních trav, které často brání sukcesi lesů. Jejich ústup tak umožnil původním druhům stromů, jejichž semena na místo například přivál vítr, na ploše zakořenit. 

Více živin

Dalším zjištěním bylo, že půda po dvou letech od ošetření kávou obsahovala oproti kontrolní oblasti výrazně vyšší hladiny různých živin, jako je například uhlík, dusík či fosfor. Podle vědců se jedná o slibné zjištění.

„Tato případová studie naznačuje, že vedlejší zemědělské produkty je možné použít k urychlení obnovy lesů na narušených tropických pozemcích,“ dodala Coleová s tím, že by metoda teoreticky mohla usnadnit globální zalesňování. Dužina z kávy je přitom podle vědců široce dostupným odpadním produktem, který obsahuje vysoké množství živin.

Autoři studie nicméně podotýkají, že je v této oblasti potřeba provést další výzkum a mimo jiné sledovat dlouhodobé dopady aplikace tohoto „hnojiva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 3 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 5 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 6 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 7 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 8 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...