K ničivým požárům v USA vedly tajfuny na druhé straně planety

Extrémní počasí na jedné straně světa může silně ovlivnit počasí na druhé straně planety. Mezinárodní vědecký tým to popsal na příkladu loňských požárů v Kalifornii a Oregonu – povětrnostní podmínky, které plameny v USA rozdmýchavaly, totiž významně ovlivnily korejské tajfuny na druhé straně Pacifiku.

Rok 2020 byl kromě koronavirové pandemie výjimečný také vysokým množstvím přírodních katastrof. Začal rozsáhlými požáry v amazonském deštném pralese a v Austrálii, v amerických státech vypukla série požárů později – v Kalifornii a během léta a v Oregonu v září.

Zejména oregonský požár nekontrolovatelně zesílil a rozšířil se do širokého okolí silnými poryvy větru, které ho hnaly vpřed. V Kalifornii napočítaly úřady 9639 požárů, které spálily asi 1 779 730 hektarů – tedy asi čtyři procenta rozlohy celé Kalifornie. Zničeno bylo přes 10 tisíc domů a celkové škody byly přes 12 miliard dolarů.

Mezinárodní vědecký tým vedený jihorejskými a americkými meteorology nyní v odborném časopise Geophysical Research Letters zveřejnil studii, podle které pomohl nezvykle silné požáry rozdmýchat nečekaný a vzdálený zdroj – tajfuny na druhé straně Tichého oceánu.

Tři korejské bouře

Koncem srpna a začátkem září došlo na Korejském poloostrově k třem bouřím. Jmenovaly se Bavi, Mayask a Haishen a způsobily záplavy, sesuvy bahna a také několik lidských obětí na životech.

Vědci uvádějí, že bouře měly dost energie na to, aby narušily takzvaný „jet stream“, neboli tryskové proudění, které v atmosféře žene vzduch ve směru ze západu na východ. To změnilo povětrnostní podmínky nad USA tak, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost požárů v Severní Americe. 

„Tajfun Haishen prodloužil počáteční šíření požáru a udržoval anomálně horké a suché podmínky v Kalifornii i extrémní vítr v Oregonu,“ uvedli autoři. „Jeden tajfun takové síly by v Koreji nebyl úplně neobvyklý,“ řekl spoluautor práce profesor Wang, „Ale tři za dva týdny? To už bylo historicky výjimečné.“

Studie ukazuje, jak zásadní dominový efekt mohou mít katastrofy související s počasím. Přestože se může zdát, že jejich dopad je jen lokální, ve skutečnosti teprve nyní vědci lépe poznávají i jejich globální dopad. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 13 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.