Do vesmíru poletí první mise s lidmi, ale bez profesionálních kosmonautů. Miliardář si zaplatil loď SpaceX

Let do kosmu pro sebe a tři další vesmírné turisty zaplatil u soukromé společnosti SpaceX americký miliardář Jared Isaacman. Mělo by se jednat o první cestu do vesmíru, kdy na palubě nebude žádný profesionální kosmonaut. Mise, při níž se posádka vydá na oběžnou dráhu kolem Země, je plánována na letošní říjen, informovala agentura AP.

Isaacman v pondělí uvedl, že kromě splnění svého snu chce výlet do kosmu využít pro dobrou věc. Jeho cílem je získat 200 milionů dolarů pro dětskou nemocnici St. Jude's Children's Research Hospital v Memphisu ve státě Tennessee, přičemž polovinu této částky zaplatí on sám.

Každý další člověk, který v únoru nemocnici daruje peníze, bude zařazen do losování o druhé místo v kosmické lodi Crew Dragon. Jako třetí cestující byla pro let vybrána zdravotnice ze zmíněné dětské nemocnice. Čtvrté místo pak připadne některému z podnikatelů, kteří využívají Isaacmanovu společnost Shift4 Payments, jež se zabývá zpracováním plateb. Podle agentury AFP je losování určeno pro Američany starší 18 let.

Řídit bude robot

Velitelem posádky kosmické lodi, kterou z floridského Mysu Canaveral vynese nosná raketa Falcon 9, bude Isaacman sám. Lety jsou řízeny automaticky, v případě nouze ale může pilot přejít na ruční řízení. Zakladatel a šéf společnosti SpaceX Elon Musk uvedl, že let potrvá dva až čtyři dny.

„Opravdu bych chtěl, abychom žili ve světě, který tady bude za padesát nebo sto let, kdy lidé naskočí do rakety jako Jetsonovi (hrdinové animovaného seriálu – pozn. red.) a kdy budou rodiny poskakovat po Měsíci se svými dětmi ve skafandrech,“ řekl agentuře AP Isaacman, který příští týden oslaví 38. narozeniny. „Také si myslím, že když budeme žít v takovém světě, bude se nám lépe dařit vítězit nad rakovinou u dětí,“ dodal.

Na kolik Isaacmana plánovaný let přijde, není známo. Miliardář pouze řekl, že jeho dar dětské nemocnici ve výši 100 milionů dolarů „daleko přesahuje náklady na misi“.

Zkušený pilot

Isaacman, který o sobě prohlašuje, že se o vesmír zajímal již ve školce, v dospělosti podstoupil pilotní výcvik a v roce 2009 vytvořil rychlostní rekord při obletu kolem Země, napsala agentura AP. Později založil firmu Draken International, která provozuje největší soukromě vlastněnou letku bývalých vojenských letounů na světě.

Kromě výcviku určeného pro misi na palubě lodi SpaceX hodlá Isaacman vzít posádku na výpravu do hor, kde si chce připomenout svou dřívější zkušenost ze stanování v mrazivých zimních podmínkách. „Před startem se musíme všichni opravdu dobře poznat,“ vysvětlil podnikatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.