Po nákaze koronavirem získá člověk možná až dvouletou imunitu

Člověk po prodělané nemoci COVID-19 získá dočasnou imunitu proti koronaviru, který onemocnění způsobuje. Podle imunologů, na které se odvolává agentura DPA, imunita přetrvá možná i několik let.

„Podle všech předpokladů je člověk po nákaze virem SARS-CoV-2 chráněn před další infekcí přinejmenším pár let,“ uvedl šéf Německé imunologické společnosti (DGfI) Thomas Kamradt. Přesně říci se to podle něj ještě nedá, neboť i přes dostupné testy na protilátky nebylo možné uskutečnit dlouhodobý výzkum, protože nemoc je známá jen pár měsíců.

Před opětovnou infekcí chrání zmíněné protilátky, které si tělo v reakci na nákazu vytvoří. Jak dlouho tato ochrana vydrží, závisí podle Kamradta na tom, jakým tempem se koncentrace protilátek v krvi snižuje. Čím je vyšší, tím je ochrana silnější. Možnost, že by protilátky před novou infekcí nechránily, považuje Kamradt za mimořádně nepravděpodobnou.

Výzkum pokračuje

Podle ředitele Institutu pro laboratorní medicínu na klinice Marienhospital ve Stuttgartu Matthiase Ortha ale zatím není možné s naprostou jistotou konstatovat, že vytvořené protilátky před další infekcí skutečně chrání. Není totiž jasné, jaká koncentrace protilátek ochranu poskytuje a jak často se nové infekce vyskytnou.

Viroložka Melanie Brinkmannová z Helmholtzova střediska pro výzkum infekcí v Braunschweigu a vedoucí Institutu virologie na univerzitě v Giessenu Friedemann Weber předpokládají, že po nemoci získá člověk roční až dvouletou imunitu. Svůj názor opírají o dosavadní znalosti o jiných koronavirech, které člověka napadají. 

Podle Brinkmannové a Webera bude při výzkumu zajímavé porovnání vzorků lidí, u nichž se průběh nemoci lišil. To by mohlo vyřešit otázku, zda těla pacientů s velmi vážným stavem vůbec protilátky vytvářela. „Byl průběh těžký proto, že nebyly přítomny žádné protilátky?“ položili si oba vědci otázku. Výzkum může podle nich rovněž vysvětlit, kdy se během infekce začnou vytvářet specifické protilátky.

Společenská imunita

Brinkmannová s Weberem nyní považují za důležité, aby byly připraveny spolehlivé testy na protilátky, které umožní plošné testování. Od něj si slibují přesnější informace o tom, jak velká část populace byla skutečně infikována, neboť řada lidí očividně prodělala infekci, aniž o tom věděla. Z těchto údajů pak bude možné určit, do jaké míry je společnost imunní.

Statistické propočty uvádějí, že k dosažení kolektivní imunity musí nákazu prodělat asi 60 až 70 procent populace. Za takového stavu se i bez vakcíny šíření viru samo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 10 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 14 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.