Čína snížila emise oxidu uhličitého o čtvrtinu. Koronavirus totiž zastavil letadla i továrny

Epidemie virového onemocnění COVID-19, která pozastavila život v řadě čínských měst i továren, přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů. S odvoláním na analýzu, kterou zveřejnil odborný server Carbon Brief, o tom informovala agentura AFP. Čína je největším světovým producentem oxidu uhličitého (CO2), emise se však díky novému typu koronaviru v první polovině února snížily až o 25 procent, dokládá studie.

V Číně každoročně na přelomu ledna a února poklesne výroba – země během oslav čínského Nového roku na týden uzavře stavby a obchody a většina závodů omezí provoz. Prázdniny tak mají po celé zemi významný krátkodobý dopad na poptávku elektřiny, produkci, a tím pádem i objem emisí.

Letos však čínské úřady kvůli koronaviru prázdniny prodloužily o dalších deset dní až do 10. února a mnoho továren zůstalo i poté zavřených – a to mělo i dopad na množství oxidu uhličitého. 

Svátky za změnu nemohou

Za poslední dva týdny (od 3. do 16. února) emise CO2 v Číně dosáhly 300 milionů tun, zjistil analytik a autor zprávy Lauri Myllyvirta z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Ve dvou týdnech po novoročních svátcích minulý rok země do ovzduší vypustila 400 milionů tun CO2.

„Snížení spotřeby uhlí a ropy vedlo k poklesu emisí o 25 procent za srovnatelné období,“ uvádí Myllyvirta. To podle něj odpovídá zhruba šesti procentům celosvětových emisí. Spotřeba uhlí v elektrárnách klesla podle CREA na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky a produkce oceláren je za uplynulých 14 dní na nejnižší úrovni za posledních pět let.

K celkovému poklesu emisí přispělo i omezení osobní i hromadné dopravy. Například čínská vnitrostátní letecká doprava v únoru poklesla o 70 procent v porovnání s předchozím měsícem.

Změna zřejmě dočasná

Není však pravděpodobné, že podobný stav vydrží i poté, co tato druhá největší světová ekonomika obnoví výrobu, poznamenává Myllyvirta. Obzvlášť pokud Peking podobně jako po světové finanční krizi v roce 2008 přijme stimulační opatření, která naopak produkci CO2 zvýší.

Nový typ koronaviru, který se objevil ve středočínském městě Wu-chan na konci loňského roku, si dosud vyžádal 2000 obětí a přes 75 000 nakažených, převážně v kontinentální Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 6 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...