Zemřel kosmonaut Alexej Leonov, první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Ve věku 85 let podlehl dlouhé nemoci bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil to otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Roku 1965 tehdy třicetiletý Leonov vstoupil přes zvláštní vzduchovou komoru do vesmíru, kde se přes deset minut volně vznášel na „kosmické procházce“. S kosmickou lodí Voschod 2, od níž se vzdálil na 5,3 metru, jej spojovalo pouze zajišťovací lano.


Po Leonově návratu na palubu pokračoval Voschod 2, na jehož palubě byl vedle Leonova i Pavel Beljajev, v letu. Po šestadvaceti hodinách a sedmnácti obletech Země přistál 19. března 1965.

První sovětsko-americká mise

Do vesmíru se Leonov podíval ještě jednou, a to v červenci 1975 jako velitel Sojuzu 19 v rámci prvního společného letu sovětské a americké kosmické lodi Sojuz-Apollo. Jeho velký sen – být prvním pozemšťanem, který stane na Měsíci – se mu však nesplnil. Leonov také proslul jako malíř obrazů s vesmírnou tematikou.

První ženou, která vystoupula do volného kosmického prostoru, byla kosmonautka Světlana Savická. Výstup absolvovala během svého druhého pobytu na oběžné dráze kolem Země před 35 lety, 25. července 1984, a trval tři hodiny a 34 minut.

Tehdy pětatřicetiletá Savická byla členkou posádky sovětské kosmické lodi Sojuz T-12, která letěla k orbitální stanici Saljut 7. V otevřeném vesmíru společně s velitelem letu Vladimirem Džanibekovem uskutečnili několik pokusů se svařováním a dokončili opravu pohonného systému stanice.

První Američankou v otevřeném kosmu byla v říjnu 1984 členka posádky raketoplánu Challenge Kathryn Sullivanová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...