Astronautka Kochová zůstane na ISS déle. Dosáhne tak ženského rekordu v pobytu ve vesmíru

Americká astronautka Christina Kochová si prodlouží pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na předpokládaných 328 dnů, a stane se tak mezi ženami rekordmankou v době strávené nepřetržitě ve vesmíru. Na svém webu o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Kochová přiletěla na ISS 14. března a na oběžné dráze kolem Země zůstane do února příštího roku. Překoná tím dosavadní rekord v délce nepřerušeného letu ženy do vesmíru, který v letech 2016–2017 vytvořila 288 dny bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová, uvedla na svých internetových stránkách americká vesmírná agentura.

Délka prodloužené mise Kochové bude jen o málo kratší než dosud nejdelší nepřetržitý let astronautů NASA. Držitelem tohoto rekordu je bývalý astronaut Scott Kelly, který v letech 2015–2016 ve vesmíru pobýval 340 dnů.

Rekordmanka zvětší poznání

Světovým rekordmanem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice strávil v letech 1994–1995 nepřetržitě 437 dní a 18 hodin.

Kochová na ISS přiletěla s americkým astronautem Nickem Haguem a s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem a měla tam s nimi původně pobýt 204 dní. Spolu s touto trojicí tvoří nynější posádku stanice ještě Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques, kteří jsou v orbitálním komplexu od loňského prosince.

Podle NASA pomůže prodloužená mise Kochové vědcům získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů lidí, které trvají déle než obvyklé šestiměsíční výpravy. „Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars,“ uvedla vesmírná agentura.

„Jeden měsíc za sebou. Deset před sebou. Dnes se možnost stala realitou: Moje mise má podle plánu trvat přes tři expedice na palubě ISS! Je to privilegium, že mohu (k výzkumu) co nejlépe přispět každý jednotlivý den,“ reagovala na Twitteru Kochová na oznámení NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...