Astronautka Kochová zůstane na ISS déle. Dosáhne tak ženského rekordu v pobytu ve vesmíru

Americká astronautka Christina Kochová si prodlouží pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na předpokládaných 328 dnů, a stane se tak mezi ženami rekordmankou v době strávené nepřetržitě ve vesmíru. Na svém webu o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Kochová přiletěla na ISS 14. března a na oběžné dráze kolem Země zůstane do února příštího roku. Překoná tím dosavadní rekord v délce nepřerušeného letu ženy do vesmíru, který v letech 2016–2017 vytvořila 288 dny bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová, uvedla na svých internetových stránkách americká vesmírná agentura.

Délka prodloužené mise Kochové bude jen o málo kratší než dosud nejdelší nepřetržitý let astronautů NASA. Držitelem tohoto rekordu je bývalý astronaut Scott Kelly, který v letech 2015–2016 ve vesmíru pobýval 340 dnů.

Rekordmanka zvětší poznání

Světovým rekordmanem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice strávil v letech 1994–1995 nepřetržitě 437 dní a 18 hodin.

Kochová na ISS přiletěla s americkým astronautem Nickem Haguem a s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem a měla tam s nimi původně pobýt 204 dní. Spolu s touto trojicí tvoří nynější posádku stanice ještě Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques, kteří jsou v orbitálním komplexu od loňského prosince.

Podle NASA pomůže prodloužená mise Kochové vědcům získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů lidí, které trvají déle než obvyklé šestiměsíční výpravy. „Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars,“ uvedla vesmírná agentura.

„Jeden měsíc za sebou. Deset před sebou. Dnes se možnost stala realitou: Moje mise má podle plánu trvat přes tři expedice na palubě ISS! Je to privilegium, že mohu (k výzkumu) co nejlépe přispět každý jednotlivý den,“ reagovala na Twitteru Kochová na oznámení NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 7 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 19 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...