Íránské hlavní město Teherán se propadá. Podle vědců z postupimského Geologického výzkumného centra klesají některé části Teheránu rychlostí 25 centimetrů za rok. Výzkum je postaven na srovnání satelitních údajů. Je z nich patrné, že propadající se oblasti se rozšiřují a v budoucnu by mohly zahrnout také teheránské mezinárodní letiště.
Studii dvou vědců z Geologického výzkumného centra otiskl odborný časopis Remote Sensing of Environment a rovněž časopis Nature.
Odborníci srovnávali satelitní data z období let 2003 až 2017. O problému v Teheránu se hovořilo už dříve a předchozí studie ho připisovala úbytku podzemních vod pod metropolí. Voda z těchto míst se používá k zavlažování polí kolem Teheránu a k zásobování třináctimilionové metropole.
Nová studie rozsah problému popisuje podrobněji. Plošiny na západ od města, ale i západní obydlené čtvrtě se ročně podle ní propadají o 25 centimetrů. Podobnou rychlostí klesá i planina na jižním okraji. Okolí mezinárodního letiště, které se nachází na jihozápadě Teheránu, klesá také, ale pomaleji, pouze o pět centimetrů ročně. Autoři studie odhadují, že se propadání týká desetiny území města.
Města, která se propadají
Podobný pokles území je znám i z jiných částí světa. Indonéská metropole Jakarta se v některých částech propadá rychlostí asi 20 centimetrů ročně, až trojnásobnou rychlostí klesá kalifornské San Joaquin Valley, kde jsou města Stockton a Fresno.
Na jihozápadě Teheránu se začaly objevovat také trhliny, některé dlouhé i několik kilometrů. Může to ohrozit elektrické rozvody i železnici. Někdy jsou pukliny pod povrchem a vzniká nebezpečí propadů.
Ve snaze zpomalit tento vývoj úřady začaly omezovat odčerpávání vody. V posledních letech bylo v celém Íránu uzavřeno až 100 tisíc nelegálně vyhloubených studní, avšak odhaduje se, že v oblasti hlavního města je stále využíváno 30 tisíc takových zdrojů.
Studie také poukazuje na to, že změny mohou být nezvratné, jelikož zemský povrch se nezvedá, ani když hladina podzemní vody stoupne po vydatných deštích.
