V Teheránu pokračuje třetím dnem protest kvůli rostoucím cenám a strmému pádu riálu. V pondělí zůstal zavřený Velký bazar a obchodníci vyrazili do ulic metropole mimo jiné v reakci na zákaz dovozu celé řady zboží z USA. Šlo o největší protest v metropoli od roku 2012. Íránci kritizují režim za investice do vojenského angažmá v zahraničí, zatímco ekonomika země upadá. Podle íránského prezidenta ale protesty spustila „zahraniční mediální propaganda“.
Teherán zažívá největší protesty od roku 2012. Íránci se bouří kvůli kolapsu měny a zdražování
Řada Íránců nechala v pondělí své obchody zavřené a vyrazila do ulic Teheránu na protest proti tíživé ekonomické situaci v zemi. Policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem poté, co se stovky lidí vydaly směrem k parlamentu.
Obchodníkům se nelíbí, že ministr hospodářství Mohammed Šariatmadarí zakázal dovoz celkem 1339 druhů zboží včetně oblečení nebo zdravotnických potřeb. Resort v souvislosti s blížícími se americkými sankcemi zdůraznil, že země musí být soběstačnější a soustředit se na domácí výrobu.
Nechceme ajatolláhy, hřměly davy
Íráncům se také nelíbí, že Teherán utrácí obrovské sumy peněz za vojenské angažmá v zahraničí, ať už jde o podporu palestinského radikálního hnutí Hamas, libanonského Hizballáhu, jemenských rebelů a šíitských milic v Iráku. Od vypuknutí války v Sýrii utratil režim asi 6 miliard dolarů za udržení režimu prezidenta Bašára Asada, upozorňuje list The Times of Israel.
„Smrt Palestině“, „Ne do Gazy, ne do Libanonu“, „Opusťte Sýrii a myslete na nás“, „Nechceme ajatolláhy“, „Smrt diktátorovi“, pokřikovali lidé v ulicích.
Podle Rouháního vyhlásily USA Íránu ekonomickou i politickou válku
Prezident Hasan Rouhání se snaží rozbouřenou veřejnost uklidnit – země podle něj nové sankce ustojí. „I při nejhorším možném scénáři slibuji, že základní potřeby Íránců budou uspokojeny. Máme dost cukru, pšenice i oleje na vaření,“ uvedl prezident.
Z vypuknutí protestů obvinil propagandu ze strany zahraničních médií a Spojené státy, které podle něj vyhlásily Teheránu „ekonomickou, psychologickou i politickou válku“. „Odstoupení (od jaderné dohody) bylo nejhorší rozhodnutí, které (Trump) mohl udělat. Poškodilo to mezinárodní reputaci Ameriky. USA nemohou porazit náš národ, naši nepřátelé nás na kolena nedostanou,“ zdůraznil Rouhání.
Hospodářství islámské republiky dříve drtily zahraniční sankce, ani po uzavření klíčové jaderné dohody v roce 2015 se ale situace příliš nezlepšila. Trump nedávno od dohody odstoupil a oznámil nové restrikce, jež vejdou v platnost v srpnu.
Kvůli nejistotě z krachu jaderné dohody se neustále snižuje hodnota riálu. V pondělí se obchodovalo 90 tisíc riálů za jeden dolar, ještě začátkem roku to byla méně než polovina, upozorňuje BBC.
Íránské úřady se v dubnu pokoušely zastavit pád riálu sjednocením oficiálních směnných kurzů s těmi na černém trhu a zakázaly obchodování na jiném než oficiálním kurzu 42 tisíc riálů za dolar. Obchodníci však tvrdí, že úřady od té doby nedokázaly držet krok s poptávkou po tvrdé měně.
Investoři se Íránu vyhýbají, mladí jsou bez práce
Kvůli ekonomickým problémům vyšli Íránci do ulic už na přelomu roku. Tyto protesty probíhaly v 75 městech, v Teheránu ale jen v menší míře. Zemřelo 25 osob a pět tisíc jich bylo zatčeno.
Zejména mladé Íránce netrápí jen růst cen, ale i relativně vysoká nezaměstnanost – asi třetina lidí do třiceti let je bez práce. Soukromý sektor trpí nedostatkem investic. Rostoucí nespokojenost pramení také z nenaplněných nadějí, které Íránci vkládali v Rouháního sliby o výrazném zlepšení životního standardu po uzavření jaderné dohody.