Evropané žijí déle a zdravěji, chválí WHO. Riziky jsou kouření, alkohol a obezita

Lidé narození v České republice mají naději dožít se vyššího věku než průměrný obyvatel Evropy. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o stavu zdraví v Evropě. Celkově Evropané žijí podle WHO déle a zdravěji než v minulých letech, situace se ale nezlepšuje všude stejně. Rozdíly panují mezi různými evropskými státy, ale i v rámci jednotlivých zemí.

Češi mají podle zprávy WHO naději dožít se v průměru 78,77 roku, tedy téměř o celý rok více, než činí celoevropský průměr (77,83 let). Rozdíl je přitom větší u mužů, kteří mají při narození v Česku naději dožít se 75,79 roku, zatímco průměr v Evropě činí jen 74,57 roku. Rozdíl mezi střední délkou života u žen v Česku a celoevropským průměrem pak činí jen 0,64 roku (81,7 roku v ČR oproti 81,06 v Evropě).

Celkově lidé v Evropě podle zprávy žijí v průměru o více než rok déle než ještě před pěti lety. Mezi zeměmi s nejvyšší nadějí dožití a nejnižší ale panuje propastný rozdíl: 11,5 roku.

Rizika: alkohol, nadváha, kouření

WHO ve své zprávě přivítala zvyšující se střední délku života Evropanů i snižující se počet předčasných úmrtí, zároveň ale varovala, že kouření, pití alkoholu, nadváha a obezita i snižující se proočkovanost populace mohou v některých evropských zemích pozitivní vývoj zastavit či dokonce zvrátit.

Od počátku tohoto tisíciletí se podle WHO podařilo v Evropě snížit počet předčasných úmrtí a to u všech příčin. Snižovat se Evropě daří počet úmrtí i u čtyř hlavních nenakažlivých nemocí: kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky a chronických respiračních onemocnění. V průměru těchto úmrtí ubývá o dvě procenta ročně.

Kouření, pití alkoholu a obezita patří ale v Evropě nadále k faktorům, které mohou negativně ovlivnit pokrok v dosahování vyšší střední délky života. Míra kouření tabáku je v Evropě nejvyšší ze všech světových regionů, podle WHO kouří dokonce každý třetí Evropan nad 15 let. Nejvyšší na světě je v Evropě také míra pití alkoholu.

Přibývá obézních

Polovina Evropanů trpí nadváhou a počet obézních lidí se ve většině zemí Evropy zvyšuje. Od roku 2010 do roku 2016 se procento lidí s nadváhou zvýšilo z 55,9 na 58,7 procenta. „Ve většině zemí mělo nadváhu více mužů než žen, obezitou ale trpí více žen než mužů,“ stojí ve zprávě.

Pokrok v naději na dožití ocenila i regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová. „Pokrok je nicméně nerovnoměrný, a to v rámci jednotlivých zemí i  ve srovnání pohlaví a napříč generacemi,“ uvedla.

WHO svou zprávu zveřejnila před zasedáním evropské pobočky v Římě, které se uskuteční od 17. do 20. září. Do regionu Evropa WHO řadí 53 evropských zemí, ale i kavkazské republiky a státy Střední Asie. Celkem v tomto regionu žije 900 milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...