Je i malé množství alkoholu v těhotenství nevhodné?

Matky, které se stresují tím, že se během těhotenství třeba omylem napily alkoholu, by neměly propadat panice. Nová studie naznačuje, že malé množství alkoholu nemusí mít na vývoj plodu negativní dopad. Současně však vědci před alkoholem v těhotenství varují, má na svědomí celou řadu vývojových vad.

Autoři studie tvrdí, že se asi 80 procent žen v době těhotenství napilo alkoholu. Výzkum probíhal ve Velké Británii, Irsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Protože přibližně polovina těhotenství je neplánovaných, velké množství žen pije v době, kdy si „změny stavu“ není vědomo.

Přestože existují jasné a přesvědčivé důkazy o tom, že nadměrné pití alkoholu v těhotenství může poškodit dítě v děloze, práce vědců z University of Bristol upozorňuje, že vzniklo jen velmi málo studií, které by se věnovaly „popíjení“. Tento termín definují jako „výjimečně – například jednou během měsíce – maximálně dva alkoholické nápoje v jednom dni, nebo čtyři nápoje během týdne“.

Co říká věda?

„Náš rozsáhlý výzkum ukazuje, že této specifické otázce je věnováno jen málo pozornosti, pokud vůbec,“ popisují problém v odborném časopise BMJ OpenJournal. Bez konkréních důkazů není možné zodpovědně konstatovat, zda malé množství alkoholu škodí – anebo ne. Vědci přitom souhlasí s tezí, že nejbezpečnějším chováním je absolutní abstinence během těhotenství.

Britská Národní zdravotní služba před rokem vydala jasné varování před jakýmkoliv pitím alkoholu během těhotenství. Podle autorů práce však pro takové tvrzení neexistuje dostatečné množství důkazů.

Víme, že zatím nic nevíme

Pro deník Guardian vysvětlil závěry této studie Christoph Lees z Imperial College London: „Přestože je možné, že lehké pití alkoholu je spojeno s mírně vyšším rizikem narození menšího dítěte, jsou i jiná možná vysvětlení. Pro osoby zodpovědné za veřejné zdraví by mělo být zásadní výzvou, aby vysvětlily, z jak kvalitních důkazech vycházejí.“

Dalším závěrem, který z této studie vyplývá, je nejistota. Konstatuje, že nevíme, jaké množství alkoholu je pro těhotnou ženu nebo ženu snažící se otěhotnět ještě bezpečné. Jisté je, že konzumace piva, vína či tvrdého alkoholu ve velkém má negativní dopady na vývoj plodu, u nižších dávek však panuje značná nejistota. Další výzkum tohoto fenoménu by se tedy měl soustředit právě na ženy, které pijí alkoholu jen malé dávky.

Zásadní hrozba: Doživotní mentální a fyzické postižení

Jeden z nejtěžších projevů pití alkoholu během těhotenství se nazývá fetální alkoholový syndrom (FAS). Jedná se o jednu z hlavních známých příčin mentální retardace a defektů u novorozenců. Jestliže pije žena alkohol v těhotenství, může se jí narodit dítě s FAS, celoživotně fyzicky a mentálně postižené. Nejzávažnějším důsledkem konzumace alkoholu pak může být smrt plodu.

Lidé s FAS mívají problémy s učením, pamětí, pozorností, komunikací, zrakem a sluchem. Tyto projevy často vedou k problémům ve škole, dítě má potíže držet krok s ostatními. FAS je doživotním postižením. Ovlivňuje všechny stránky života dítěte i život jeho rodiny, uvádí se v knize Léčiva v těhotenství od Karla Vašuta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...