Soud potvrdil, že nádor u muže vznikl z používání telefonu. Co na to věda?

Italský soud uznal souvislost mezi nezhoubným nádorem a častým používáním mobilního telefonu a rozhodl, že muž, který se na něj kvůli svému problému obrátil, bude dostávat doživotní rentu.

Případ se týká sedmapadesátiletého muže, který byl zaměstnán u velkého podniku a do jehož pracovních povinností patřilo používat až čtyři hodiny denně telefon. Po 15 letech začal mít zdravotní potíže v podobě pocitu trvalého ucpání ucha. Lékaři diagnostikovali neurinom akustiku, tedy nezhoubný nádor vycházející z Schwannomových buněk obalujících sluchový a rovnovážný nerv.

„Naštěstí je to nezhoubný nádor, ale způsobil invaliditu. Musel jsem se podrobit odnětí sluchového nervu a na pravé ucho jsem hluchý,“ sdělil postižený, jehož jméno nebylo uvedeno.

Soudem pověřený znalec určil 23procentní invaliditu a rozhodl, že pojišťovna pracovních úrazů má muži vyplácet doživotně měsíčně 500 eur (13 000 Kč). Mužovi právníci oznámili, že rozhodnutí dokazuje souvislost mezi „nevhodným používáním telefonu a mozkovým nádorem“. Proti rozsudku, který byl zveřejněn dnes, ale padl už 11. dubna, je možné se odvolat.

Co na to věda?

Studie, které se ve světě dosud prováděly, vědcům neumožňují s určitostí říci, zda časté používání telefonu může souviset s výskytem rakoviny. Jedna ze studií, které na vztah mezi rakovinou a mobily upozornily, pochází ze Švédska, kde vznikla roku 2014. Její autoři popsali na vzorku asi 1400 osob, že po desetiletém intenzivním používání mobilu roste pravděpodobnost vzniku nádoru jménem gliom až čtyřnásobně. 

Fyzici tyto práce většinou odmítají, záření z telefonů podle nich nemá takové vlastnosti, aby mohlo způsobovat poškození mozku. Studie, které se tomuto tématu věnují, jsou založené na velice malém vzorku pacientů, problémem je také fakt, že se mobilní telefony používají zatím jen krátkou dobu, takže je problematické vypracovat dlouhodobou práci.

Navíc se mobily rychle mění ‒ a  s tím i způsob jejich používání; smartphony například způsobily, že se sluchátko od ucha mnohem častěji umísťuje před oči. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 3 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 7 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 12 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...