100 let Československa

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Nejlepším muzejním počinem loňského roku je Prezidentský vlak, který ke stému výročí Československa vypravilo Národní technické muzeum. Mezi loňskými muzejními výstavami vyniká Rozlomená doba, v níž Muzeum umění Olomouc dokumentovalo nástup avantgardního umění ve střední Evropě v letech 1908 až 1928. Zmíněným projektům patří cena Gloria musealis za rok 2018.

„Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy v letech 1914 a 1922“ zní podtitul publikace Cesty z apokalypsy. Historici Ota Konrád a Rudolf Kučera se v ní zabývají násilnými projevy na pozadí společenských a politických změn, které přinesl konec Rakouska-Uherska. Za knihu jsou nominováni na cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura.

Ke stému výročí vzniku republiky napsala Vendula Borůvková knihu, v níž dějinná fakta přibližuje dětským čtenářům. Příběh s názvem 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo vypráví o desetiletém fotbalistovi Jendovi, jehož otec se rozhodne přestěhovat na Slovensko a později na Podkarpatskou Ukrajinu. Kniha je nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii literatura pro děti a mládež.

Kde domov můj? Slova české hymny si do názvu autorské hry vypůjčilo plzeňské Divadlo Alfa. Představení s podtitulem „milostný dopis Československu“ je určeno pro dospívající publikum a ohlíží se za uplynulým stoletím a nejvýraznějšími mezníky v historii republiky. Řeší i témata češství a národní hrdosti.

Stoleté výročí vzniku Československé republiky připomněla 28. října velká přehlídka na Evropské třídě v Praze. Účastnilo se jí přes 3500 vojáků včetně aktivních záloh, policistů, strážníků, celníků a hasičů, ulicí projelo 236 kusů techniky. Vše sledovaly i přes nepříznivé počasí desetitisíce lidí. Nejen samotnou akci, ale i její několikaměsíční přípravy zachytil v dokumentu Přehlídka 2018 redaktor ČT Karel Rožánek.

Historickou budovu Národního muzea v Praze si za necelý měsíc, kdy je otevřená, prohlédlo už několik desítek tisíc návštěvníků. Zájem je stále velký, lidé mohou stát ve frontě i několik hodin. ČT to potvrdila mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová. Podle ní většinou lidé čekají hodinu až dvě, největší nápor je dopoledne.

František Kupka prožil převážnou část svého života ve Francii, zůstává ale i významným českým výtvarníkem, jak připomíná aktuální výstava v ostravských Dolních Vítkovicích. Pod názvem František Kupka – Čech tamní Milan Dobeš Museum představuje slavného malíře jako experimentátora s duší vlastence. Vystaveny jsou olejomalby, grafiky a také Kupkovy práce na zakázku pro stát.

Jak se žilo ženám za první republiky? Jaké úkoly před ně postavila válka a jaké dlouhá desetiletí komunistické totality? Životu žen posledních sta let se věnuje výstava Muzea Brněnska ve Šlapanicích. Zajímá se o ženy političky, umělkyně, matky i milenky.

K trojlístku zakladatelů státu patřil vedle Masaryka a Beneše i jeden Slovák. Byl jím Milan Rastislav Štefánik, který jako voják dostal na starosti organizaci československých legií. Ve svobodném státu ale žil jen krátce, už v květnu 1919 totiž tragicky zahynul. Druhou osobností původem z dnes sousedního státu, která stála u zrodu Československa, byl Vavro Šrobár.

Po konci 1. sv. války se tisíce našich legionářů z Ruska vracely do nově vzniklého Československa přes Spojené státy americké. Mnozí v USA navázali nová přátelství s krajany, kteří už v Americe žili. Tyto kontakty pak stovky z nich využily a v pozdějších letech, hlavně během hospodářské kriz e v Evropě, do USA přesídlily.

Vznik Československa, sportovní úspěchy i fenomén sídlišť – to všechno obsahuje nová encyklopedie pro děti nazvaná České století s podtitulem Přelomové události našeho státu 1918–2018. Jejím autorem je novinář Petr Švec, který kromě literární činnosti pracuje jako editor pořadu České televize Události, komentáře.

Sto let Československa prostřednictvím stovky fotografií z archivu České tiskové kanceláře (ČTK) a stovky komentářů tuzemských osobností obsahuje kniha Sto - Naše rodinné album. Každý rok reprezentuje jeden snímek a dohromady tvoří mozaiku obrazů, vzpomínek, názorů a postřehů, která připomíná monumentální rodinné album. Kniha vychází v nakladatelství Paseka. Výběr ze snímků nabízí fotogalerie.

V srdci francouzské metropole stojí dodnes dům, který se zapsal do historie Československa. V budově se symbolickým číslem popisným 18 měla totiž sídlo první československá vláda ještě předtím, než ji uznal celý svět. Častými hosty tam byl Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik i Edvard Beneš.

Jak prožívali obyvatelé Hradce Králové první světovou válku a revoluční dny roku 1918, zajímá tamní Klicperovo divadlo. Nová inscenace Republika Králové byla napsána přímo pro tuto scénu a vychází z dobových záznamů. Příběh má podobu živých obrazů z královéhradecké historie.

Slovensko si připomnělo sté výročí přijetí Martinské deklarace, kterou se země přihlásila k myšlence československého státu. Prezidenti Miloš Zeman a Andrej Kiska připomněli komplikované začátky Československa a zdůraznili, že i přes rozchod na konci roku 1992 se obě země znovu sešly ve „skvělém“ projektu Evropské unie. Úterní den je na Slovensku mimořádně státním svátkem.

Výročí sto let od vzniku Československa připomíná ve Spojených státech svým turné Česká filharmonie. Hraje během něj především díla Antonína Dvořáka, která jsou v Americe mimořádně populární. Filharmonie zahrála mimo jiné i v prestižní newyorské Carnegie Hall.

Před sto lety zpřetrhaly dvě stovky slovenských představitelů spojení Slováků s Uherskem a Martinskou deklarací se přihlásily k myšlence československého státu. „Slovenský národ je částí jazykově i kulturněhistoricky jednotného československého národa,“ stálo mimo jiné v dokumentu, který také ustavil Slovenskou národní radu jako jediný orgán oprávněný jednat jménem Slováků.

Posledních sto let znamenalo na českém území překotné a výrazné změny i pro zemědělství. Zatímco za první republiky se hospodařilo na více než pěti milionech hektarech půdy, teď je to o víc než milion hektarů míň.

Slovensko si o víkendu připomenulo 100. výročí vzniku Československa (ČSR) skromněji než Češi, píšou slovenská média. Například zpravodajský web Aktuality.sk sdílel video s vojenskou přehlídkou v Praze. List Pravda poukázal na to, že 28. říjen není na Slovensku na rozdíl od Česka státním svátkem.

Československo by sotva vzniklo, kdyby to neumožnily velmoci, které bojovaly v první světové válce v řadách Dohody proti Německu a Rakousku. Důležitá byla podpora Francie a Velké Británie, velký důraz ale kladl Tomáš Garrigue Masaryk i na vztah s rodící se velmocí Spojenými státy. Uspěl a právě v Americe se dozvěděl i o tom, že se stal prezidentem.

Pravnučka Tomáše Garrigua Masaryka a kritička umění Charlotta Kotíková žije ve Spojených státech amerických. České televizi se s ní podařilo prostřednictvím zpravodaje Bohumila Vostala natočit exkluzivní rozhovor v Londýně. Odkaz svého pradědečka vidí v jeho odvaze obětovat i své nejbližší boji za své přesvědčení.

Když v říjnu 1918 vzniklo Československo, nebyly ještě jeho součástí všechny země, které pak po většinu meziválečného období tvořily jeho celek. Chyběla Podkarpatská Rus. Nejvýchodnější cíp nové republiky se k ní připojil až v září následujícího roku. Až do rozpadu habsburského mocnářství byla oblast obývaná převážně Rusíny – kteří bývají považováni jak za samostatný národ, tak za „pouhou“ etnickou skupinu – součástí královských Uher.

Sto let od vzniku Československa jako výsostně svobodného a demokratického státu a tři desetiletí od pádu komunismu jsou tyto hodnoty v celé střední Evropě opět na vážkách. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem ve Washingtonu o tom hovořila bývalá ministryně zahraničí Spojených států a pražská rodačka Madeleine Albrightová. Češi podle ní musí zvážit, jakou budoucnost chtějí mít.