100 let Československa strana 3 z 5

První republika měla nakročeno k tomu, stát se idylou, ale nakonec zaškobrtla. Přispěla k tomu světová hospodářská krize, vzestup nacismu v Německu, ale možná také předčasné úmrtí vlivné stmelující osobnosti, kterou byl Antonín Švehla. Je o tom přesvědčen právník, bývalý premiér a první předseda Senátu Petr Pithart. V Interview ČT24, jehož hostem byl, také varoval před nacionalismem, který byl podle něj u kořenů všeho zlého, co stát za sto let potkalo.

Skupina českých dobrovolníků z jižní Moravy v Izraeli obnovuje Masarykův les. Vysázen byl na počest prvního československého prezidenta poblíž Nazaretu v severním Izraeli. Potomci českých Židů, kteří jeho vzniku přispěli, žijí ve zdejších kibucech dodnes.

U příležitosti stého výročí založení Československa přijel do Prahy francouzský prezident Emmanuel Macron. Před jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Kramářově vile zdůraznil, že Evropa bude úspěšná jen v případě, že bude jednotná. „Chceme pokračovat v projektech, které posunou Evropu dopředu. Věřím v jednodušší, pragmatickou Evropu pro občany i firmy,“ řekl Macron. Oba politici soudí, že česko-francouzské vztahy jsou dobré.

Důležité výročí vzniku československého státu si připomenou také divadelní scény v regionu. Městské divadlo ve Zlíně ho oslaví inscenací Masaryk/Štefánik. Hra vznikla jako společný projekt s bratislavským Divadlem Aréna, autorem je dramatik Peter Pavlac.

Kulatých 100 let od založení Československa si připomíná také Jihomoravský kraj. Čeští a slovenští hokejisté se spolu utkají v souboji univerzit, do Bučovic a Rudice se vrátí sochy Masaryka, na brněnském Špilberku návštěvníky provede výstavou o první světové válce její kurátor. V bohunickém kampusu se dobrovolníci pokusí o zápis do Guinessovy knihy rekordů poskládáním největší mapy Československa.

Kulaté výročí vzniku republiky si o víkendu připomíná i Zlínsko. V celém kraji se pro návštěvníky zdarma otevřou muzea a galerie. Na zlínském náměstí Míru se místní setkají s Masarykem a Baťou, v Rožnově pod Radhoštěm navodí dobovou atmosféru orchestr Avion Big Band. Ve slovenském Bradle pak oslavy vyvrcholí u mohyly Milana Rastislava Štefánika.

Německá kancléřka Angela Merkelová na své páteční návštěvě Prahy vyzdvihla česko-německé vztahy. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se na společné tiskové konferenci shodla, že je třeba spolupracovat s africkými státy při řešení migrace. Merkelová do země přijela při příležitosti stého výročí založení Československa. O uprchlických kvótách politici nemluvili.

Jen v Praze připomene sto let od vzniku Československa množství akcí. Zájemci budou moct navštívit koncerty, výstavy, vojenskou přehlídku nebo videomapping. Oslavy v neděli vyvrcholí slavnostním ohňostrojem nad hladinou Vltavy. Víkendové akce budou provázet také dopravní uzavírky, které mimo jiné omezí i provoz Letiště Václava Havla. Metropole kvůli omezením zřídila bezplatnou infolinku.

Za uplynulých 100 let dala česká věda světu obrovské množsví poznání. Díky našim vědcům existují kontaktní čočky, umělé cévy, podařilo se vymýtit pravé neštovice nebo podívat se do nitra těch nejmenších živých organismů.

Poslanci si v pátek připomněli 100. výročí vzniku samostatného československého státu.  Schválili deklaraci, ve které demokratický charakter státu dolní komora pokládá za základní pilíř moderní České republiky. Sněmovna také navrhla, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa.

I když se hlavní akce spojené s oslavou stého výročí od založení samostatného Československa chystají na víkend, některé události je už v pátek předznamenávají. Jednak do Prahy přijíždí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Rok 1918 si pak připomněli na své schůzi členové Poslanecké sněmovny.

Miliony lidí si denně pochutnávají na světlém ležáku nebo si osladí čaj kostkovým cukrem. Díky kontaktním čočkám se také mohou na svět podívat nerozmazaně, aniž by museli mít na očích brýle. V dvoudílném materiálu představujeme výrazné vynálezy, výrobky a podniky, které proslavily českou zem, respektive Československo ve světě.

Československé legie a jejich vojenské úspěchy v bolševickém Rusku výrazně přispěly k uznání samostatného Československa západními státy v roce 1918. Jedním z významných střetů legionářů s rudoarmějci byla bitva u Lipjag, po níž ztráty Rudé armády padesátkrát převyšovaly ztráty na straně legií. O historické události přišel do Událostí, komentářů pohovořit Václav Petřík, vnuk jednoho z československých generálů Karla Václava Petříka.

Z oficiální akce ke stému výročí založení Československa, kterou měl vést jako prezident, udělal Miloš Zeman soukromou party za veřejné peníze, konstatoval v pořadu Události, komentáře předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský. Proto se rozhodl na Hrad nejít. Musíme si ten prostor proti hulvátství vybojovat, zdůvodnil zase předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, proč se naopak – i přes nesouhlas s prezidentem – na akci dostaví.

Nové státy vznikaly v postfeudální době v zásadě dvěma způsoby – válkou nebo revolucí. (Je snad jediná výjimka, kdy vznikly dva nové státy při posezení na zahradě vily Tugendhat.) Československu otevřelo cestu na svět obojí. Vzniklo v přímém důsledku války, ale i z vůle lidu.

Československým legionářům pomáhali při po bojích na Sibiři, dodávali jim uniformy, zbraně a léky. Řeč je o Japoncích, kteří při zrodu nového státu sehráli svou roli. Generál francouzské armády a organizátor česloslovenských legií Milan Rastislav Štefánik například 28. říjen trávil v Tokiu. Tomáš Garrigue Masaryk se tam zase před cestou do Ameriky připravoval na rozhovor s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.

Současný politický vývoj může podle evropských rektorů ohrozit vzdělávání a vědeckou práci. Na dvoudenní mezinárodní konferenci v Praze proto podepsali zástupci desítek univerzit společnou Pražskou výzvu, v níž žádají evropské lídry, aby Evropa zůstala otevřeným prostorem. Konference, které se zúčastnilo více než 120 zástupců evropských vzdělávacích institucí a představitelů státní a veřejné sféry, se konala ke 100. výročí vzniku Československa.

Plukovník Josef Jiří Švec bojoval za první světové války na východní frontě a obětováním vlastního života pomohl vyvést české vojáky z bezvýchodné situace na konci konfliktu. Zapomenutý příběh československého legionáře v Rusku oživuje Národní divadlo uvedením hry Plukovník Švec, kterou v roce 1928 napsal bývalý legionář Rudolf Medek. Nová scéna ND ji uvede v premiéře 25. října v nastudování Jiřího Havelky, který své pojetí představil v rozhovoru pro Události v kultuře.

Sto let od vzniku Československa je spojeno s bouřlivým rozvojem vědy. Co věda změnila v českých zemích a jak se v průběhu této doby měnila? To bylo tématem pořadu Devadesátka na ČT24.

Sněmovna už poslala na Hrad dopis kvůli tomu, že prezidentská kancelář Miloše Zemana nepozvala na státní svátek 28. října na hradní ceremoniál některé poslance. Potvrdil to předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). V dopise žádá o zjednání nápravy. Podle dostupných informací pozvánku nedostali tři poslanci z dvou set.

Výročí 100 let od vzniku Československa si připomíná na Univerzitě Karlově 120 zástupců zahraničních vysokých škol, univerzitních sdružení a představitelů státní a veřejné sféry. Dvoudenní mezinárodní rektorská konference nese podtitul „Dědictví demokracie, humanismu a odpovědnosti“. Rektor univerzity Tomáš Zima zdůraznil, že bez vzdělání si společnost neporadí s problémy, které na ni v současnosti dopadají.

Národní galerie v Praze (NGP) zahájila podzimní sezonu a ve Veletržním paláci nabízí několik nových výstavních projektů najednou. Tím hlavním je výstava První republika, která ukazuje umělecký svět dvou dekád mladého Československa. Její součástí je i jedinečná sbírka francouzského umění s díly Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

Americký prezident Donald Trump v dopise prezidentu Miloši Zemanovi pogratuloval ke 100. výročí vzniku Československa. Spojené státy jsou podle Trumpa hrdé na roli, kterou sehrály při vzniku ČSR. Šéf Bílého domu napsal, že posilování společného západního pouta je v tento historický okamžik důležitější než kdy jindy. Připomněl úmrtí českých vojáků v Afghánistánu a Zemanovu podporu této misi.

Ve dnech, kdy si republika připomíná sto roků od vzniku Československa, budí pozornost dvě díla jediného autora, která se zaměřila na zakladatelskou postavu Tomáše Garrigua Masaryka. Spisovatel Pavel Kosatík se jako scenárista filmu Hovory s TGM i v knize Jiný TGM snaží prvního prezidenta vystihnout i z dalších úhlů než jen z politické perspektivy. „Nesmírně složitý je třeba jeho vztah k náboženství, on dával demokracii náboženský náboj, to je velký vklad do dějin demokracie,“ říká Kosatík, který byl hostem Událostí, komentářů.