100 let Československa strana 4 z 5

Letiště Václava Havla v Praze bude v neděli odpoledne kvůli vojenské přehlídce na Evropské třídě od půl druhé do tří hodin uzavřeno pro všechny odlety a přistání. Přerušení provozu se dotkne přibližně 24 letů. Pozemní odbavení cestujících a ostatní provoz letiště bude fungovat bez omezení, lidé by si ale měli v neděli naplánovat cestu na letiště s dodatečným předstihem.

Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa. Slova prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomínají rozhodující roli, jakou členové Sokola sehráli při budování samostatné republiky. Právě z jejich řad vznikla provizorní armáda a policie, na východě bránili hranice nového státu. Později se významně zapojili do odboje proti nacistům.

Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš – to jsou nové tváře, které budou moci Češi od středy nosit v peněženkách. Česká národní banka vydá tyto mince v hodnotě 20 korun s portréty zakladatelů republiky u příležitosti 100. výročí vzniku československého státu. Mincemi lze běžně platit.

Podnikatelem století se stal podle hlasování členů Hospodářské komory otec mezinárodního obuvnického impéria Tomáš Baťa. Jako druhý se umístil zakladatel továrny Škoda v Plzni Emil Škoda a jako třetí vynálezce František Křižík. Do první desítky se nedostal žádný zástupce podnikání po roce 1989.

Na nedělní ceremoniál ke sto letům založení Československa nepozvala prezidentská kancelář jen ty, kteří se podle mluvčího Hradu nevyrovnali se zvolením Miloše Zemana prezidentem. Potvrdil tak informace, že pozvánky nedostali například všichni šéfové sněmovních stran, jak je obvyklé. Konkrétní jména mluvčí neuvedl.

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Začínal jako vášnivý řečník a naděje československé politiky – Jiřího Stříbrného měl rád i Tomáš Garrigue Masaryk. A poté, co zabránil vojenskému puči proti vznikající republice, zamířil Stříbrný do pěti československých vlád. Na výsluní ale vydržel jen několik let a politický vaz mu zlomily korupční aféry i spory s Masarykem a Edvardem Benešem. Odtud už vedla cesta k vydávání bulvárních, pornografických a fašistických deníků i do doživotního žaláře, kde Stříbrný v roce 1955 zemřel.

Sto let republiky je také sto lety československého a českého práva a justice – i když v mnoha obdobích byly pod vlivem cizích mocností. Československo při svém vzniku převzalo rakouský právní řád a vlastními předpisy jej stihlo nahradit jen částečně. Pak vývoj zastavily nacistická okupace a následně na dlouhá desetiletí Sověti.

Německá kancléřka Angela Merkelová přijede v pátek do Prahy, kde bude jednat s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Uvedl to mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert, o jehož vyjádření informuje mimo jiné server listu Die Welt. Důvodem cesty je připomínka sta let od vyhlášení samostatnosti Československa.

Věda na území dnešní České republiky přečkala od roku 1918 období rozmachu i několik velmi těžkých ran, ze kterých se jen pomalu vzpamatovávala. Důsledky některých z nich si nese dodnes. Dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, pro ni znamenaly ztrátu významných odborníků i deformaci vědeckého prostředí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik vědy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Antonín Kostlán.

Československo se brzy po svém zrodu v roce 1918 aktivně zapojilo do utváření poválečných poměrů světa. Nejen na konci první světové války, ale i po obnovení na konci druhého světového konfliktu. Možná nejviditelnější byla role československé republiky při vyhlášení Izraele a při budování socialistické Kuby.

Za týden si Česko připomene sté výročí vzniku Československa. Česká televize při této příležitosti zadala exkluzivní reprezentativní průzkum. Zajímalo ji, jak Češi vnímají milníky republikové historie. Z průzkumu agentury Median například vyplynulo, že většina Čechů považuje za správný vznik republiky, ale už ne její rozpad v devadesátých letech.

Příští víkend 27. a 28. října vyvrcholí oslavy sto let od vzniku Československa. Uskuteční se v Praze, ale i v dalších městech. V hlavním městě jsou v plánu koncerty, výstavy, vojenská přehlídka, průvod nebo ohňostroj. Hlavní koordinátor oslav v Praze Robin Čumpelík řekl v pořadu 90' ČT24, že by byli rádi, aby byl vrchol důstojný a jednotný a lidí v ulicích Prahy bylo co nejvíce.

Hovory s TGM vedl na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století Karel Čapek. Od 18. října knižně publikované rozhovory v tuzemským kinech „převypravuje“ stejnojmenný film. Neortodoxní přístup scenáristy a historika Pavla Kosatíka k tatíčkovi národa ukazuje skutečnosti, které v Čapkově díle nejsou dohledatelné. Snímek debutujícího režiséra Jakuba Červenky je z tohoto pohledu jistě přínosný, historiografická fakta ale přibližuje příliš mechanicky.

Před 100 lety otiskly noviny ve Spojených státech text Washingtonské deklarace, která vyhlašovala nezávislou a svrchovanou Československou republiku. Autor deklarace Tomáš Garrigue Masaryk v textu odmítl možnost autonomie v rámci monarchie. Událost si přímo ve Washingtonu připomněla i bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová.

Jako průmysl, který dobyl svět, představuje Národní technické muzeum firmy, výrobky, osobnosti a další fenomény průmyslového a technického vývoje v Československu. A to od vzniku až do zániku samostatné republiky, tedy v letech 1918 až 1992. Výstava Made in Czechoslovakia návštěvníkům připomíná věci z každodenního života i rozměrné exponáty, jako je třeba letadlo nebo dálniční most.

Před sto lety, v říjnu 1918, navázala Velká Británie diplomatické styky s Československem. Přitom až do léta téhož roku Londýn o podpoře rozbití Rakouska-Uherska po první světové válce neuvažoval. Důležitou roli ve změně postoje sehrál Tomáš Garrigue Masaryk. Ještě za války odešel do exilu v Anglii a odtamtud řídil politické i legionářské snahy o vytvoření nezávislého státu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví 27. října Českou republiku, kam přicestuje ze Slovenska. V Praze se hlava Francie setká s českým prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO). O den později přijede i americký ministr obrany James Mattis.

Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.

Sté výročí vzniku Československa připomene 28. října i vojenská přehlídka v Praze. Vojáci projdou a jejich technika pojede po Evropské ulici, ústředím oslav bude Vítězné náměstí, hosté pak usednou na tribuny mezi Gymnasijní a Kanadskou ulicí. Podle armády mezi nimi bude i americký ministr obrany James Mattis. O kulturní program se potom postará mimo jiné hudba francouzské cizinecké legie.

Když významný právník, politik a publicista Alois Rašín vyšel pátého ledna 1923 kolem deváté hodiny ráno ze svého bytu v Žitné ulici v Praze, ozvaly se dva rychlé výstřely. Zatímco legenda československé politiky se bezvládně skácela k zemi, lidé v ulicích se snažili zadržet prchajícího střelce. Právě scénou nechvalně známého atentátu začíná nový film Jiřího Svobody nazvaný prostě Rašín. První díl v titulní roli s Ondřejem Vetchým Česká televize uvedla v neděli večer.

Hrané filmy, dokumenty i zpravodajskou rekonstrukci 28. října 1918 chystá Česká televize k dalšímu osmičkovému datu. Ke stému výročí vzniku Československa se na obrazovkách připojí Alois Rašín, legionáři, Tomáš Garrigue Masaryk se svou chotí Charlottou i operní Libuše. ČT během října a listopadu připomene jak vzestupy nové republiky, tak její průšvihy a předloží osudy politiků, stejně jako veřejně neznámých lidí. Podrobný přehled pořadů, které ČT připravila k výročí, najdete na stránkách programu.

Stoleté dějiny republiky jsou tvořeny několika osudovými roky. Výstava na Staroměstské radnici tyto Osudové chvíle Československa shrnuje obrazovým příběhem. Smyslem fotografické instalace není zásadní události dokumentárně zmapovat, ale vyprávět o nich prostřednictvím fotografických tematických kolekcí. Výstavní příběh, složený z tří set snímků od padesátky autorů, začíná první světovou válkou a končí záběry tří polistopadových prezidentů. Osudové chvíle Československa lze na radnici prožít do 11. listopadu. Blíže je v rozhovoru představuje kurátorka Daniela Mrázková.

Vyhlášení samostatného Československa bývá nejčastěji spojováno se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. V jejich stínu zůstávají další hrdinové českého zápasu o nezávislost a vůdcové domácího odboje Alois Rašín či Karel Kramář. Ke stému výročí vzniku republiky proto Česká televize natočila dvoudílný film Rašín, který vypráví o konci monarchie skrze jejich osudy. Ve snímku Jiřího Svobody se v hlavních rolích objeví Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil. První díl uvede ČT1 v neděli 14. října večer, druhý díl pak o týden později.