100 let Československa strana 5 z 5

Vyhlášení samostatného Československa bývá nejčastěji spojováno se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. V jejich stínu zůstávají další hrdinové českého zápasu o nezávislost a vůdcové domácího odboje Alois Rašín či Karel Kramář. Ke stému výročí vzniku republiky proto Česká televize natočila dvoudílný film Rašín, který vypráví o konci monarchie skrze jejich osudy. Ve snímku Jiřího Svobody se v hlavních rolích objeví Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil. První díl uvede ČT1 v neděli 14. října večer, druhý díl pak o týden později.

Přelomové události spjaté s československým a českým státem, ale i každodenní chvíle jejich obyvatel představuje venkovní výstava Okamžiky století. Expozice, která nabízí příležitost nahlédnout do bohatého fotografického archivu České tiskové kanceláře (ČTK), je k vidění v Praze Na Příkopech. Na výběr snímků se podívejte v galerii.

Z Rousínova do Londýna. Jihomoravská nábytkářská firma vytvořila k příležitosti oslav stého výročí vzniku samostatného Československa speciální stůl ve tvaru obou zemí. Jedinečný kus nábytku bude součástí inventáře českého velvyslanectví ve Velké Británii.

Roman Kramařík jako první Čech obletěl zeměkouli v jednomotorové Cessně. Na misi Okřídlený lev se vydal při příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa. Strávil na ní přes padesát dní a čtyřikrát překonal český rekord v letu na vzdálenost. Potkal se s řadou krajanů a přijal ho i tibetský duchovní vůdce dalajlama. V pořadu Události, komentáře ho zpovídala Světlana Witowská.

Osobní vkus čtyř československých prezidentů přibližuje výstava Tož to kupte! v Císařské konírně na Pražském hradě. Ke stému výročí vzniku republiky je zde k vidění více než stovka obrazů, které Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha a Klement Gottwald vybírali pro sídlo hlavy státu. Jejich výběr výtvarných děl zároveň odráží tehdejší politické zájmy.

Životopisný komiks o prvním československém prezidentovi s očekávatelným názvem TGM vyjde u příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa. Kreslíř Petr Holub Holman se bál, že půjde o příběh mluvících vousáčů, ale život Tomáše Garrigua Masaryka byl dostatečně pestrý a akční, aby se to v kresbách mohlo projevit.

Už za měsíc a půl si Česko připomene sté výročí vzniku republiky. Rok 1918 byl zároveň rokem, kdy vznikla tzv. druhá Polská republika. Jak se ještě v uplynulém století protnuly české a polské cesty, připomíná projekt sPOLeCZne. Jeho součástí jsou i dvě výstavy, obě začínají 7. září v Praze, později se představí také za hranicemi.

Libuše, slavnostní opera Bedřicha Smetany, třikrát otevřela Národní divadlo. „Slavné tableau“ o národu, který neskoná, provází moderní české dějiny jako jejich ozvěna. Inscenování díla totiž není jen uměleckou, ale také politickou událostí, do níž se vpisuje celkový kontext, v němž se společnost nachází. U pramáti přemyslovských knížat se dojímali prezidenti Masaryk, Husák i Havel. Dílo přitom původně vzniklo v němčině – a ku příležitosti korunovace Františka Josefa I. českým králem. V souvislosti s výročím sto let republiky chystají tuzemská národní divadla nové inscenace i letos.

Více než pět tisíc diváků sledovalo v neděli pod širým nebem Prodanou nevěstu. V lesním divadle v pražském údolí Divoké Šárky operu Bedřicha Smetany představili umělci z Národního divadla. Uvádění operních inscenací v přírodních kulisách tu má dlouholetou tradici.

V pražské Leica Gallery se sešli všichni čeští a českoslovenští prezidenti. Fotografické stopy jedenácti českých a československých státníků – od Tomáše Garrigua Masaryka po Miloše Zemana – sleduje výstava nazvaná úvodními slovy prezidentské přísahy: Slibuji věrnost republice.

Sté výročí vzniku Československa vzal lékař a dálkový běžec Petr Kuchař jako výzvu oběhnout celé území někdejšího státu. Na cestě je 67letý sportovec už tři měsíce. V těchto dnech běží jižními Čechami podél hranic s Rakouskem a Německem. Do cíle v rodných Dětmarovicích na Karvinsku chce dorazit přesně v den velkého výročí, tedy 28. října.

Ve východočeských Králíkách začala dvoudenní vojenská akce Cihelna 2018, jejímž cílem je připomenout klíčové historické okamžiky i současnost obrany státu. Jedenadvacátý ročník pořádaný za podpory tuzemské armády cílí na chmurné období let 1938 a 1939 a návštěvníkům kromě mobilizace a záboru českého pohraničí připomene i vypuknutí druhé světové války.

Během první republiky stál v čele dominantní politické síly Slovenska a jeho jméno dnes patří do panteonu slovenských národních ikon stejně jako trojice Štúr–Štefánik–Dubček. Rozpory přitom katolický kněz Andrej Hlinka vzbuzoval už za svého života, a pokud se po roce 1918 připojil ke snahám o společný stát, tvar nové republiky v následujících dvou dekádách zpochybňoval svým důrazem na slovenskou autonomii. Od smrti jednoho z nejvlivnějších hlasů moderních slovenských dějin uplynulo 16. srpna osmdesát let.

Důležité historické momenty, ale i všední život Čechoslováků zachycují snímky na výstavě Sto let očima fotografů. Svaz českých fotografů putovní výstavu v sídle Národního archivu připravil u příležitosti výročí vzniku republiky.

Jako každý rok i letos připravil divadelní soubor Continuo jedinečný site specific projekt. Tentokrát v jihočeských Malovicích v osmi pohledech osmi režisérů zkoumá domácí i světové události z let končících osmičkou. I proto představení nese prostý název: 8.

Století objektivem Ostravanů zmapuje stejnojmenná kniha, kterou připravuje tamní archiv a město. Přispět do ní může kdokoli fotografiemi z rodinných alb a pomoci tak zdokumentovat, jak se v uplynulých 100 letech proměňovala Ostrava i život jejích obyvatel.

Bez parní lokomotivy se při svých přesunech po republice musí obejít Prezidentský vlak, který připomíná sto let republiky. Kvůli riziku požáru s ním jezdí lokomotivy moderních trakcí a ty historické parní se soupravou prezidentských vozů pouze pózují. Prezidentský vlak nyní přijel do západních Čech, kde pokračuje srpnová část jeho turné.

Československé legie za Velké války přibližuje stejnojmenná výstava ve Francouzském institutu v Praze. Archivní materiály se soustředí především na legionáře působící ve Francii, včetně roty Nazdar, v níž sloužil mimo jiné malíř František Kupka.

Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom s povědomím o roce 1918. Nejvíce lidí přitom stále ještě čerpá svoje znalosti moderní historie ze školy a z učebnic, ukázal výzkum společnosti Post Bellum.

Seriály zaměřené na novodobou českou historii, přírodovědu či popularizaci matematiky patří k novým vzdělávacím pořadům, které od podzimu chystá dětská stanice Déčko. Celkem se děti po prázdninách mohou těšit na patnáct premiérových formátů. Novinku připravil i web ČT :D – aplikaci uzpůsobenou dětem se smyslovým handicapem.

Ve švýcarské Ženevě se na začátku července 1915 odehrála klíčová událost pro vznik československého státu. Právě tam totiž Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před mezinárodní veřejností prohlásil, že Češi usilují o to, aby se zbavili nadvlády Habsburků. Budoucí prezident k tomu využil pětisté výročí upálení mistra Jana Husa.

Před 100 lety se Čechoslováci dočkali prvního uznání svého práva na samostatný stát. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil na pláni u východofrancouzského města Darney, kde se tehdy shromáždilo na šest tisíc československých legionářů, aby přísahali věrnost rodícímu se státu. Přijel i francouzský prezident, který při té příležitosti uznal Československou národní radu. Výročí přísahy se od roku 2002 slaví každoročně 30. června jako Den ozbrojených sil České republiky.

Z pražského Masarykova nádraží vyrazil ve čtvrtek „Prezidentský vlak“ složený z vagonů, které využívali českoslovenští prezidenti od Tomáše Garrigua Masaryka po Václava Havla. Devět vozů soupravy včetně dvou lokomotiv navštíví v létě patnáct českých a slovenských měst. První zastávkou je brněnské výstaviště. Zprovozněním historického vlaku se Národní technické muzeum a České dráhy připojují k oslavám stého výročí založení Československé republiky.

Staroměstské náměstí v Praze se stalo scénou pro baletní ztvárnění skladby Bedřicha Smetany Má vlast. V inscenaci, kterou na zakázku Prahy připravili sourozenci Jiří a Otto Bubeníčkové, tančí členové předních evropských baletních souborů, včetně Baletu Národního divadla. Inscenace se poprvé představila ve středu a opakuje se ještě ve čtvrtek, kdy inscenaci od 20:20 živě přenáší Česká televize.