Má vlast pod širým nebem. Taneční projekt bratří Bubeníčků živě na ČT

Nahrávám video

Staroměstské náměstí v Praze se stalo scénou pro baletní ztvárnění skladby Bedřicha Smetany Má vlast. V inscenaci, kterou na zakázku Prahy připravili sourozenci Jiří a Otto Bubeníčkové, tančí členové předních evropských baletních souborů, včetně Baletu Národního divadla. Inscenace se poprvé představila ve středu a opakuje se ještě ve čtvrtek, kdy inscenaci od 20:20 živě přenáší Česká televize.

Pro diváky je připraveno 400 míst k sezení, pro ostatní budou nachystány velkoplošné obrazovky. Vstup na představení je zdarma.

„Jedná se o umělecký projekt, který chce významně přispět svou uměleckou hodnotou k oslavám vzniku Československa. Cyklus šesti symfonických básní je dílo, které je zvoleno pro oslavu vzniku republiky příznačně. Bedřich Smetana vytvořil Mou vlast v době dozvuků českého národního obrození, které bylo završeno o třicet let později vznikem samostatného československého státu,“ popsali projet oba bratři.

Jiří a Otto Bubeníčkovi, kteří více než dvě desítky let tančili v prestižních zahraničních souborech, před dvěma lety ukončili svoji aktivní kariéru na pódiu. Oba se ale baletnímu umění věnují dál. V případě Mé vlasti je Jiří režisérem a dramaturgem, Otto se podílel na návrhu kostýmů a výpravě.

Nápad přišel v letadle

Zadání Prahy bylo ztvárnit dílo, které by konvenovalo stému výročí vzniku republiky, s Mou vlastí přišli Bubeníčkové. Inspirace přišla ve vzduchu. „Byl jsem v Japonsku na jednom představení, a když jsem letěl do Prahy, tak české aerolinky vždy pouští Vltavu. A já jsem si říkal, že by to bylo super tohle udělat. Zavolal jsem bráchovi a Jirka mi řekl, že to uděláme celé, že uděláme Mou vlast,“ vypráví Otto Bubeníček. 

„Každá ta hudební báseň má takový malý příběh tak, jak to Bedřich Smetana napsal,“ naznačuje podobu představení Jiří Bubeníček. Tančí členové předních evropských baletních souborů, jakými jsou Zürich Ballett, Royal Swedish Ballet, La Scala, Salzburger Landestheater, Semperoper Ballett, Stuttgarter Ballett, Ballett Dortmund a Balet Národního divadla. Hudební doprovod zazní z nahrávky České filharmonie.

Bratři Bubeníčkové pocházejí ze staré české cirkusové rodiny, a proto jim bylo předurčeno povolání artistů. V jejich 11 letech je ale učitelka tance doporučila ke studiu na pražské Taneční konzervatoři.

Dalším milníkem pro ně byla soutěž v Lausanne, kde je oslovil slavný John Neumeier a nabídl jim studium na baletní škole v Hamburku. Po absolutoriu na konzervatoři přijali v hamburském souboru angažmá a jejich kariéra tím nabrala raketový vzestup.

Otto byl od roku 1997 prvním sólistou Hamburského baletu, Jiří v roce 2006 odešel do drážďanského baletu Semperoper, kde působil na stejné pozici a také vytvářel choreografie. Oba mají za sebou mnohá ocenění i četná hostování na prestižních scénách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 18 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.