Má vlast pod širým nebem. Taneční projekt bratří Bubeníčků živě na ČT

5 minut
Bratří Bubeníčkové připravili slavnostní Mou vlast
Zdroj: ČT24

Staroměstské náměstí v Praze se stalo scénou pro baletní ztvárnění skladby Bedřicha Smetany Má vlast. V inscenaci, kterou na zakázku Prahy připravili sourozenci Jiří a Otto Bubeníčkové, tančí členové předních evropských baletních souborů, včetně Baletu Národního divadla. Inscenace se poprvé představila ve středu a opakuje se ještě ve čtvrtek, kdy inscenaci od 20:20 živě přenáší Česká televize.

Pro diváky je připraveno 400 míst k sezení, pro ostatní budou nachystány velkoplošné obrazovky. Vstup na představení je zdarma.

„Jedná se o umělecký projekt, který chce významně přispět svou uměleckou hodnotou k oslavám vzniku Československa. Cyklus šesti symfonických básní je dílo, které je zvoleno pro oslavu vzniku republiky příznačně. Bedřich Smetana vytvořil Mou vlast v době dozvuků českého národního obrození, které bylo završeno o třicet let později vznikem samostatného československého státu,“ popsali projet oba bratři.

Jiří a Otto Bubeníčkovi, kteří více než dvě desítky let tančili v prestižních zahraničních souborech, před dvěma lety ukončili svoji aktivní kariéru na pódiu. Oba se ale baletnímu umění věnují dál. V případě Mé vlasti je Jiří režisérem a dramaturgem, Otto se podílel na návrhu kostýmů a výpravě.

Nápad přišel v letadle

Zadání Prahy bylo ztvárnit dílo, které by konvenovalo stému výročí vzniku republiky, s Mou vlastí přišli Bubeníčkové. Inspirace přišla ve vzduchu. „Byl jsem v Japonsku na jednom představení, a když jsem letěl do Prahy, tak české aerolinky vždy pouští Vltavu. A já jsem si říkal, že by to bylo super tohle udělat. Zavolal jsem bráchovi a Jirka mi řekl, že to uděláme celé, že uděláme Mou vlast,“ vypráví Otto Bubeníček. 

„Každá ta hudební báseň má takový malý příběh tak, jak to Bedřich Smetana napsal,“ naznačuje podobu představení Jiří Bubeníček. Tančí členové předních evropských baletních souborů, jakými jsou Zürich Ballett, Royal Swedish Ballet, La Scala, Salzburger Landestheater, Semperoper Ballett, Stuttgarter Ballett, Ballett Dortmund a Balet Národního divadla. Hudební doprovod zazní z nahrávky České filharmonie.

Bratři Bubeníčkové pocházejí ze staré české cirkusové rodiny, a proto jim bylo předurčeno povolání artistů. V jejich 11 letech je ale učitelka tance doporučila ke studiu na pražské Taneční konzervatoři.

Dalším milníkem pro ně byla soutěž v Lausanne, kde je oslovil slavný John Neumeier a nabídl jim studium na baletní škole v Hamburku. Po absolutoriu na konzervatoři přijali v hamburském souboru angažmá a jejich kariéra tím nabrala raketový vzestup.

Otto byl od roku 1997 prvním sólistou Hamburského baletu, Jiří v roce 2006 odešel do drážďanského baletu Semperoper, kde působil na stejné pozici a také vytvářel choreografie. Oba mají za sebou mnohá ocenění i četná hostování na prestižních scénách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...