Má vlast pod širým nebem. Taneční projekt bratří Bubeníčků živě na ČT

Nahrávám video

Staroměstské náměstí v Praze se stalo scénou pro baletní ztvárnění skladby Bedřicha Smetany Má vlast. V inscenaci, kterou na zakázku Prahy připravili sourozenci Jiří a Otto Bubeníčkové, tančí členové předních evropských baletních souborů, včetně Baletu Národního divadla. Inscenace se poprvé představila ve středu a opakuje se ještě ve čtvrtek, kdy inscenaci od 20:20 živě přenáší Česká televize.

Pro diváky je připraveno 400 míst k sezení, pro ostatní budou nachystány velkoplošné obrazovky. Vstup na představení je zdarma.

„Jedná se o umělecký projekt, který chce významně přispět svou uměleckou hodnotou k oslavám vzniku Československa. Cyklus šesti symfonických básní je dílo, které je zvoleno pro oslavu vzniku republiky příznačně. Bedřich Smetana vytvořil Mou vlast v době dozvuků českého národního obrození, které bylo završeno o třicet let později vznikem samostatného československého státu,“ popsali projet oba bratři.

Jiří a Otto Bubeníčkovi, kteří více než dvě desítky let tančili v prestižních zahraničních souborech, před dvěma lety ukončili svoji aktivní kariéru na pódiu. Oba se ale baletnímu umění věnují dál. V případě Mé vlasti je Jiří režisérem a dramaturgem, Otto se podílel na návrhu kostýmů a výpravě.

Nápad přišel v letadle

Zadání Prahy bylo ztvárnit dílo, které by konvenovalo stému výročí vzniku republiky, s Mou vlastí přišli Bubeníčkové. Inspirace přišla ve vzduchu. „Byl jsem v Japonsku na jednom představení, a když jsem letěl do Prahy, tak české aerolinky vždy pouští Vltavu. A já jsem si říkal, že by to bylo super tohle udělat. Zavolal jsem bráchovi a Jirka mi řekl, že to uděláme celé, že uděláme Mou vlast,“ vypráví Otto Bubeníček. 

„Každá ta hudební báseň má takový malý příběh tak, jak to Bedřich Smetana napsal,“ naznačuje podobu představení Jiří Bubeníček. Tančí členové předních evropských baletních souborů, jakými jsou Zürich Ballett, Royal Swedish Ballet, La Scala, Salzburger Landestheater, Semperoper Ballett, Stuttgarter Ballett, Ballett Dortmund a Balet Národního divadla. Hudební doprovod zazní z nahrávky České filharmonie.

Bratři Bubeníčkové pocházejí ze staré české cirkusové rodiny, a proto jim bylo předurčeno povolání artistů. V jejich 11 letech je ale učitelka tance doporučila ke studiu na pražské Taneční konzervatoři.

Dalším milníkem pro ně byla soutěž v Lausanne, kde je oslovil slavný John Neumeier a nabídl jim studium na baletní škole v Hamburku. Po absolutoriu na konzervatoři přijali v hamburském souboru angažmá a jejich kariéra tím nabrala raketový vzestup.

Otto byl od roku 1997 prvním sólistou Hamburského baletu, Jiří v roce 2006 odešel do drážďanského baletu Semperoper, kde působil na stejné pozici a také vytvářel choreografie. Oba mají za sebou mnohá ocenění i četná hostování na prestižních scénách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...