Recenze: Hvězdné nebe nad Continueem a mravní zákon v osmičkách

Jako každý rok i letos připravil divadelní soubor Continuo jedinečný site specific projekt. Tentokrát v jihočeských Malovicích v osmi pohledech osmi režisérů zkoumá domácí i světové události z let končících osmičkou. I proto představení nese prostý název: 8.

Continuo připravuje svá letní představení už dvaadvacet let a již docela dlouho se v nich vracelo k závažným událostem 20. století. Přitom vždy vycházelo z důkladného studia pramenů, zároveň se nezřídka zaměřovalo na historii svázanou s bezprostředním okolím svého působiště, jímž je Švestkový dvůr v jihočeských Malovicích.

Tímto svébytným přístupem pomáhalo když ne přímo pochopit, tak alespoň pojmenovat události formující dodnes naši společnost. A jako nezhojené rány ji stále infikující. Přístup ne běžný, o to však potřebnější.

Z toho víceméně plyne i to, že se nikdy nejednalo o nějaké divadlo pro divadlo, o exhibici různých režijních i hereckých technik, podívanou pro teoretiky – naopak, syrovost vycházející z dokumentárnosti, tudíž autentičnosti, tomu bránila sama o sobě. A také něco takového není ani Continuu, ani jeho kmenovému režisérovi Pavlu Štouračovi vlastní.

Symbolika na kolotoči

Letos se nicméně rozhodl pro radikální změnu; režijní taktovku totiž předal hned osmi mladým režisérům z České republiky a různých evropských zemí – vznikl tak celek nabízející osm velice různých pohledů na významné domácí i světové události posledních sta let. Zároveň, a to je potěšující, se z celého večera nevytratil duch continuovské poetiky a jazyka.

8
Zdroj: Divadlo Continuo/Michal Hančovský

Jinými slovy: Jednotlivé inscenace – a je jedno, že byly tentokráte kratší – pracují především s náznaky, symbolickým vyjadřováním. A také s asociacemi. V žádném případě to ovšem neznamená, že by se vydaly kamsi k hermetické uzavřenosti, koneckonců program všech osm ztvárňovaných událostí jmenovitě uváděl, včetně stručných charakteristik. Nemluvě o tom, že vždy obsahovaly dostatek záchytných identifikačních bodů.

Všech osm epizod se odehrává pod širým nebem, v konstrukci s půdorysem osmihranu a dělené přepážkami, jež Štouračovými slovy „připomíná bludiště, cirkus či starý kolotoč a ukrývá v sobě několik typů divadelních prostředí“. Několik epizod tak probíhá současně a publikum se při nich – jako na již zmíněném kolotoči – vystřídá.

Od mimozemšťanů po otravu z Kremlu

Byla řeč o divadelním jazyce, důležitou roli hraje také zvuk. Nejenže jsou všechny příběhy provázeny autentickými zvukovými nahrávkami, dění ještě doplňují různé, leckdy zneklidňující hluky či krátké hudební motivy. 

Jedná se přitom o skutečně rozdílné události, například rok 1938 představuje rozhlasové vysílání Wellsovy Války světů, jež v působivé dramatizaci vyvolala ve Spojených státech hromadnou paniku, a vynález LSD švýcarským chemikem Albertem Hofmannem.

Zatímco u Války světů za doprovodu autentické rozhlasové nahrávky o postupujících mimozemšťanech sledujeme klubající se „vetřelce“ v dřevěných truhlách, příběh LSD, podmalovaný výpovědí českého psychiatra o pokusech, které s ním byly u nás prováděny (a přinášely spirituální zkušenosti), vypráví o snaze vystoupit z hranic, omezení.

8
Zdroj: Divadlo Continuo/Michal Hančovský

Často nejsou scénáře zrovna libé, například rok 1998 ukazuje, kam až by mohly dojít pokusy o klonování: V působivé souhře dvou herců, muže a ženy, spojených oděvem v jednu bytost, jsme svědky konečného „úspěchu“ vědy – naklonování člověka a krávy. Dlužno dodat, že člověk zde podlehl a výsledné vítězství krávy též asociuje mytologické znásilnění Evropy býkem…

Podobně nevesele vyznívá epizoda, v níž za doprovodu proslovu sovětského brežněvovského aparátčíka sledujeme v přímém přenosu na plátně, jak jakási „kuchařka“ kuchtí lektvar pro země ovládané Kremlem. Recept, podle něhož se nám snaží připravovat otrávenou krmi i současní ruští vládci.

Otevřené hlavy pod otevřeným nebem

A třeba právě na této epizodě lze ilustrovat potřebnost cesty zvolené Continuem. Cesty, již můžete v jihočeských Malovicích sledovat až do 15. srpna. A nejen sledovat, ale hlavně o ní přemýšlet.

Otevřená obloha přitom nad varujícím divadelním poselstvím dává, vlastně optimisticky, připomenout známý Kantův výrok o hvězdném nebi nad hlavou a mravním řádu v sobě samém…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 11 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 13 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.