Nazdar! Francouzský institut salutuje československým legiím

Československé legie za Velké války přibližuje stejnojmenná výstava ve Francouzském institutu v Praze. Archivní materiály se soustředí především na legionáře působící ve Francii, včetně roty Nazdar, v níž sloužil mimo jiné malíř František Kupka.

„Z pohledu dějin první světové války má vznik legie spíše marginální význam. Ale byla to důležitá věc, protože Francie poprvé ještě před koncem války dekretem, který založil československou armádu ve Francii, uznala Československo,“ připomněl při zahájení výstavy francouzský historik Antoine Marès z pařížské Sorbonny.

Velké reprodukované fotografie československých legionářů, kteří bojovali po boku armád Dohody, doplňují na výstavě i další předměty, jako například části legionářské uniformy nebo skládací zákopová lucerna.  

Instalace připomíná také zřejmě nejznámějšího příslušníka legií ve Francii – malíře Františka Kupku. Frontu sice kvůli špatnému zdravotnímu stavu brzy opustil, legie a vznikající Československo ale podporoval nadále: maloval náborové plakáty, vytvářel návrhy vlajek a později i řády či poštovní známky pro novou republiku. Návštěvníci si mohou prohlédnout reprodukci Kupkova akvarelu Smrt praporečníka Bezdíčka a dobrovolníka Šibala.

Českoslovenští legionáři zůstanou ve Francouzském institutu do 4. září, výstava je jednou z mnoha akcí připomínajících sté výročí založení Československa. 

  • Čeští a slovenští dobrovolníci bojovali ve Francii od roku 1915, kdy zasáhla do bojů v rámci Cizinecké legie československá rota Nazdar. Na jaře 1918 vznikl v Cognacu 22. pěší pluk a později 23. pěší pluk.
  • Obě jednotky se staly základem brigády vyhlášené v Darney, jež později bojovala ve východní Francii a přišla skoro o 1200 mužů.
  • U východofrancouzského města Darney přísahalo na konci června 1918 věrnost rodícímu se Československu na 6000 čs. legionářů. Dorazila tehdy řada hostů – budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Čs. národní rady i francouzský prezident Raymond Poincaré. Ten jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže prapor zhotovený podle návrhu malíře Kupky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
30. 5. 2025

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
30. 5. 2025

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
30. 5. 2025

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...