Nazdar! Před sto lety ve Francii vznikla československá rota

Paříž – Před sto lety vznikla ve Francii rota „Nazdar“ – jednotka cizinecké legie tvořená Čechy a Slováky, kteří se chtěli v první světové válce postavit habsburskému mocnářství. Nazdaráci se vyznamenali zejména ve druhém roce války v bitvě o Arras, a položili tak základy československé legie ve Francii.

Už před rakouským vyhlášením války Srbsku setrvávalo ve Francii na deset tisíc Čechů a Slováků, dva tisíce z nich žily v samotné Paříži. Spolkový život je sváděl dohromady zejména v pařížském Sokolu, který nad Seinou fungoval už od začátku 90. let 19. století – a právě on vetknul název i československé rotě.

Po vypuknutí první světové války francouzští Češi a Slováci uspořádali demonstraci pod heslem „Pryč s Rakouskem!“ a začali vstupovat do francouzské cizinecké legie, aby se po boku galského kohouta postavili habsburské orlici. Výslednou československou rotu tvořili z velké části právě sokolové – a jejich pozdrav „Nazdar“ se vepsal i do názvu jednotky. Pravděpodobně nejznámějším členem je František Kupka, otec světového abstraktního malířství.

Osudové město Arras

V prvním roce války byli Nazdaráci nasazeni na francouzsko-německé frontě, po výcviku v jižní Francii zamířili jako součást marocké divize k Remeši. Největší podíl měla na bitvě u Arrasu v květnu 1915; Čechoslováci hrdinsky bojovali v první linii při útoku na německé pozice. Ze dvou set padesáti mužů dvaačtyřicet padlo a dalších devadesát bylo zraněno.

Právě výrazné ztráty v arraské bitvě ale také způsobily, že rota ztratila schopnost boje – a celý prapor byl rozpuštěn. Zbylí příslušníci pro příště sloužili v řadách francouzských jednotek, a když v létě 1918 padlo rozhodnutí o vzniku samostatné československé legie, podíleli se na jejím vzniku.

Připomínka 100. výročí založení československých legií v Paříži
Zdroj: ČT24/ČTK/MZV

Ulicemi Paříže znovu pochodovali českoslovenští legionáři

Sté výročí založení roty Nazdar si dnes v Paříži připomněli váleční veteráni, zástupci Československé obce legionářské, parlamentu a českého velvyslanectví. Vzpomínkové oslavy začaly pietním aktem u pomníku československých legionářů na hřbitově Pére Lachaise. Dalším zastavením byl Palais Royal, kde se krajané tehdy scházeli a odkud vyšel 22.8.1914 pochod několika stovek legionářů k odvodu v pařížské Invalidovně. Účastníci dnes šli v jejich stopách v průvodu v čele se státní vlajkou a historickými zástavami. Oslav se zúčastnilo mimo jiné asi 60 legionářů v dobových uniformách.

„Cílem (slavnostních akcí) je připomenout si obětavost a vlastenectví dobrovolníků, kteří hned po zahájení první světové války začali boj za samostatný stát Čechů a Slováků,“ uvedl Gazdík. „Samostatný stát Čechů a Slováků byl tehdy pouhá idea, nikdo z nich nemohl vědět, jak ta válka dopadne, oni přesto za tou ideou šli, obětovali své rodiny, mnozí svůj život, a to je něco, co my tady chceme uctít,“ dodal.

Ve středu dopoledne budou oslavy pokračovat v městečku Bayonne v jihozápadní Francii, kde čeští a legionáři podstoupili vojenský výcvik.

Připomínka 100. výročí založení československých legií v Paříži
Zdroj: ČT24/ČTK/MZV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...