Po konci 1. sv. války se tisíce našich legionářů z Ruska vracely do nově vzniklého Československa přes Spojené státy americké. Mnozí v USA navázali nová přátelství s krajany, kteří už v Americe žili. Tyto kontakty pak stovky z nich využily a v pozdějších letech, hlavně během hospodářské kriz e v Evropě, do USA přesídlily.
Řada legionářů se po válce vracela z Ruska přes USA. Tam je vnímali jako hrdiny
„Když měli pár skleniček piva, tak vzpomínali. Někdy to nebylo moc romantické,“ říká syn československého legionáře Frank Kaderabek.
Frankův otec dorazil do Československa přes Spojené státy jako jeden z posledních, jelikož rok zůstal u kamaráda v Pittsburghu. Doma nemohl sehnat práci ani u pohraniční stráže, kde ho odmítli kvůli malému vzrůstu. Měřil 160 centimetrů. „Měl takovou zlost. Volal: Ježišmarjá, já jsem nebyl moc krátký na to jít přes celou Sibiř, abyste mohli mít republiku!“ vypráví jeho syn Frank.
František byl vyučený řezník a rozhodl se do Ameriky vrátit. Podle vzpomínek jeho syna Franka se jen v Chicagu usadilo na 450 bývalých legionářů. Mnozí z nich tudy pár let předtím projížděli na cestě z Vladivostoku do Prahy.
Přes Severní Ameriku vedly dvě cesty
Přes Severní Ameriku se legionáři přepravovali dvěma cestami. První vedla vlakem ze západního na východní pobřeží a druhá varianta byla lodí přes Panamský průplav. Legionáři na nádražích a v přístavech propagovali Československo třeba hudbou, sportem nebo sokolským cvičením.
Obyvatelé Spojených států se ozbrojených jednotek cizího státu, projíždějících jejich zemí, nebáli. Vnímali je jako spojence. Americká vláda navíc cestu legionářů propagovala v novinách a mluvila o nich velmi pozitivně.
„Vnímali je jako hrdiny. V té době se domů vraceli také američtí vojáci v letech 1919 a 1920. Tehdy začala tradice vojenských přehlídek, které jsme zde předtím neměli,“ doplňuje autor knihy Sny o velkém malém národu Kevin McNamara.
Legionáři, kteří se usídlili v USA, byli podle vzpomínek Franka Kaderabka rozhodnuti jet bránit Československo proti nacistickému Německu na konci 30. let. Jenže republika se nakonec vzdala bez boje a mnozí z nich, včetně Františka Kadeřábka, už nikdy nepřijeli do země, za jejíž vznik dlouhé roky bojovali.