Armáda

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až deset tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Chce tak rozšířit možnosti prezidenta USA Donalda Trumpa ve válce s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Šéf Bílého domu zároveň v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání a s Íránem.

V Teheránu ve čtvrtek pozdě odpoledne SEČ opět zněly výbuchy, uvedly agentury. Íránská metropole už skoro celý měsíc čelí úderům amerických a izraelských sil. Izraelská armáda uvedla, že za poslední den zasáhla několik vojenských závodů.

Dva lidé zemřeli v Abú Dhabí po dopadu části rakety sestřelené protivzdušnou obranou. Další tři osoby utrpěly zranění a poškozena byla řada aut, uvedla místní média. Zraněné hlásí i Izrael. Ten dříve podnikl rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně Isfahánu, napsal deník Ha'arec. Izraelská armáda také zabila velitele námořnictva íránských revolučních gard, tvrdí ministr obrany Jisra'el Kac.

Spojené státy podmínily bezpečnostní garance pro Ukrajinu tím, že se napadená země stáhne z Donbasu. Tato oblast je však ve „vitálním zájmu Ukrajiny“, podotkl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová v 90' ČT24 zdůraznila význam regionu pro ukrajinskou obranu. Rusko mezitím pokračuje v útocích. Kyjev cílí na ruskou ropnou infrastrukturu. Moderovala Mariana Novotná.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu jednal přes tři hodiny s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok. Dopoledne se Zůnou jednal i prezident Petr Pavel. Ten projednal nominace na jmenování nových generálů i s dalšími ministry.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastavila největší modernizaci armády, ke které došlo v novodobé historii Česka, a to kvůli škrtnutí 21 miliard korun pro letošní rok, prohlásila v Interview ČT24 bývalá ministryně obrany a předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS). „Mezi zástupci armády se rozmáhá nejistota toho, jakým způsobem bude financovaná budoucí modernizace armády,“ uvedla exministryně. Na případu požáru haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích je podle ní vidět, že omezení finančních prostředků zpravodajských služeb se tuzemsku může dlouhodobě vymstít. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Drony, které během časného středečního rána vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinu a Rize ukrajinské stroje. Kyjev je nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Oproti převládajícím obavám Čína podle amerických rozvědek neplánuje na příští rok invazi na Tchaj-wan. Píše se to v nové výroční zprávě o globálních hrozbách, která přichází v době, kdy Peking zvyšuje tlak na ostrov častými válečnými manévry. Jedním z důvodů by mohly být pokračující čistky napříč obranným sektorem asijské velmoci.

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty. Náčelník generálního štábu izraelské armády později řekl, že Izrael zintenzivní cílené pozemní operace v Libanonu.

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.

Polsko bude čerpat prostředky na zbrojení z unijního nástroje SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon umožňující nízkoúrokové půjčky z programu využívat. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že Varšava bude muset použít jiné, složitější způsoby, které čerpání půjčky ze SAFE umožňují. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.