Armáda

Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil, jak mu to doporučily jeho výbory. Její kandidaturu přišel v poledne před členy horní komory obhájit prezident Petr Pavel. Podle něj obstála pod tlakem, když soudila mediálně sledované případy, zaujala i svou autenticitou, upřímností a spontánností. Řepková senátorům řekla, že Ústavní soud nemá být tím, kdo vládne všem, má zejména dohlížet na dodržování základních práv a svobod.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Ministerstvo obrany nakoupí protitankové řízené střely Spike LR pro bojová vozidla pěchoty Pandur II za necelých 682 milionů korun bez DPH. Zakázka bude realizovaná v letech 2026 a 2027 prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA). Vládu o nákupu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Přítomnost vojáků KLDR na evropském území je zlom, varuje nový šéf NATO Mark Rutte v komentáři pro server Politico. Západ se podle něj musí zavázat, že bude napadené Ukrajině dlouhodobě vojensky pomáhat. Kyjev v úterý oznámil, že došlo k prvním střetům mezi jeho silami a vojáky KLDR v ruské Kurské oblasti. Podle západních zdrojů se v Ruské federaci nacházejí tisíce Severokorejců.

Španělsko vyslalo o víkendu celkem pět tisíc vojáků, aby po záplavách na jihovýchodě země pomáhali s distribucí jídla a vody, úklidem ulic a ochranou obchodů či nemovitostí před rabováním. Dalších dva a půl tisíce by se k nim mělo ještě přidat, uvedlo ministerstvo obrany. Velká voda zabila v regionu přes dvě stě lidí, většinu z nich ve Valencii.

Drony jsou na současných bojištích používané pro průzkum nebo jako doplněk dělostřelectva. Levné a na výrobu relativně jednoduché stroje jsou schopné zničit několikanásobně dražší vojenskou techniku. Své využití ovšem našly také u policejních složek nebo záchranného sboru. Naposledy drony pomáhaly během povodní, které v září zasáhly Česko.

Armáda mění pravidla toho, koho uzná za zdravotně způsobilého ke službě. Řada adeptů dříve neuspěla a podle vojska zbytečně. Nová vyhláška je mírnější a jednodušší, ubýt má i byrokracie. Resort obrany tak pokračuje ve změnách, které mají podpořit nábor, ale také udržet zkušené vojáky. Upravit chce ještě benefity a podpořit jednotky, které se potýkají s podstavem.

Konflikty, které Izrael vede proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy a proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu, se podepisují i na izraelské ekonomice a obzvlášť na turistice. Oproti loňsku se návštěvnost svaté země propadla na čtvrtinu. Objevila se sice nová válečná turistická místa připomínající masakry loňského 7. října, přesto Izrael letos čeká nulový ekonomický růst, a to v situaci, kdy má kvůli válce výrazně zvýšené výdaje a pracovní trh je oslaben.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Ukrajinské hlavní město čelí skoro každý den náletům kamikadze dronů ruského agresora. Před těmi Kyjev a jeho okolí pomáhá chránit i ženská jednotka, která si říká Čarodějnice z Buči.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česká republika je podle ministra zahraničí jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Armádě se letos podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří přilákat tolik lidí, kolik potřebuje. Přesné počty vojáci neuvádějí, nabrat ale chtěli 2 200 nováčků. Za podstatné má Karel Řehka i to, kolik lidí naopak odchází, a trend není příznivý. Odchody se pojí i s generační obměnou po dvaceti letech od profesionalizace. Podle ministerstva obrany bude potřeba získat přehled o lidech, kteří můžou vojáky v případě krizí doplnit. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jako možné řešení vidí znovuzavedení povinné vojenské služby. O tématu v pořadu 90‘ ČT24 mluvili poslanci Radek Koten (SPD) a Josef Flek (STAN), vojenský historik Tomáš Řepa a zpravodaj Andreas Papadopulos.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.