Vláda

Ruští sportovci se nebudou moci účastnit akcí ve Finsku a v Norsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Rozhodly o tom ve čtvrtek vlády obou zemí.

Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková má pochybnosti, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení, pokud nebudou přímo součástí vyhlášky. Ministerstva školství a zdravotnictví ve středu potvrdila, že takzvaný spotřební koš, který určuje podíl zeleniny, masa či luštěnin v měsíčním jídelníčku, byl měl z vyhlášky zmizet. Požadavek vyšel od premiéra Andreje Babiše (ANO), který novinářům ve středu sdělil, že jím plní svůj předvolební slib.

Od přelomových voleb, ve kterých studentské hnutí převálcovalo autoritářského hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, uplynuly už více než dva týdny. Hnutí sice zveřejňuje různá prohlášení ohledně směřování domácí či zahraniční politiky, stále však neoznámilo, kdo bude zasedat v nové vládě.

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.

Prezident Petr Pavel nepovažuje za šťastnou neúčast tuzemských vojáků na cvičení v Polsku nazvaném Koalicja 26.2. Česko by se mělo účastnit příprav na dobu po konci rusko-ukrajinské války, prohlásila ve středu hlava státu. V rámci dvoutýdenního cvičení armády jedenácti evropských zemí trénují, jak by byly schopné po skončení ruské agrese dohlížet na mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že Česko nedostalo na cvičení oficiální pozvánku. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že o neúčasti českých vojáků vláda nejednala. Podle něj jde o záležitost ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden nezúčastní oslav 17. listopadu v Praze. Od 16. do 18. listopadu navštíví Izrael na pozvání předsedy tamní vlády Benjamina Netanjahua. Jednání se zaměří zejména na spolupráci v obraně, včetně antibalistické ochrany, zdravotnictví a ochrany dětí. Babiš uvedl, že ho neúčast na oslavách v Česku mrzí, ale může podle něj přispět k uklidnění vyhrocené situace. V posledních týdnech vláda čelí kritice v souvislosti se záměrem vlády změnit financování České televize a Českého rozhlasu. Načasování cesty kritizují opoziční politici.

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.

Na pondělním zasedání kabinet projednal a podpořil návrh ústavního zákona o zavedení celostátního referenda. Předpis výslovně vylučuje hlasování o změnách ústavního pořádku, členství Česka v Evropské unii či Severoatlantické alianci (NATO) nebo o otázkách obrany a bezpečnosti státu. Ministři probrali a schválili také návrh, který má upřesnit a rozšířit pravomoci policie při zásazích proti dronům a umožnit takové zásahy i provozovatelům kritické infrastruktury. Zabývali se rovněž opatřeními kvůli možnému zdražování energií, která rovněž podpořili.

Používání elektronických žádanek by mělo být pro lékaře nově povinné, u první části z nich od července příštího roku. Od roku 2029 by lékaři měli vést povinně elektronicky také pacientovu dokumentaci. Vláda v pondělí schválila novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, informovalo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Na dříve zveřejněném programu jednání kabinetu bod původně uveden nebyl.

Španělská vláda vyzývá k přijetí „nezbytných opatření“, přičemž nevylučuje ani „pozastavení služeb platformy“ TikTok. Upozorňuje na nedostatek účinných mechanismů na sociální síti, které by bránily šíření takového materiálu (se sexuálním zneužíváním dětí, pozn. red.).

Změna vlády v Maďarsku otřásla politikou, ale i médii. Tlak vůči nim polevil a některé redakce – kdysi zrušené – mohou opět fungovat. Část dosud nezávislých webů naopak nově přichází o předplatitele. Po změně vlády už totiž mnozí nemají motivaci jim přispívat.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli odpoledne formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Dle AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedený nový kabinet, pokud „jim opravdu jde o národní jednotu“. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o další dva týdny.

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.

Novou izraelskou vládu bude sestavovat dosavadní opoziční lídr Gadi Eisenkot, oznámil v sobotu večer prezident Jicchak Herzog s tím, že formálně šéfa centristické strany Jašar pověří v neděli, píší agentury AFP, Reuters či izraelská média.

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.

K sestavení nové vlády Izraele má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP. Strany ve čtvrtek prezidentovi Jicchaku Herzogovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. Ten vzápětí uvedl, že v neděli oznámí, koho sestavením nové vlády pověří.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že valorizační vzorec, který má podle návrhu po přesunu financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) zvyšovat rozpočet v případě desetiprocentní kumulativní inflace, by se mohl snížit na šest procent. Změny v návrhu podmínil souhlasem koaličních partnerů.

Záměr vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky vyvolal v úterý stávku zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu. „Zachování veřejnoprávních poplatků je zastaralý systém,“ uvedl v Událostech, komentářích poslanec Filip Turek (za Motoristy), podle kterého by bylo správnou cestou i zprivatizování veřejnoprávních médií. Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) kritizoval postup vlády. „Celá záležitost je neuvěřitelné amatérství,“ prohlásil a kabinetu vyčetl nedostatečnou diskusi s opozicí. Debatu, v níž se hosté věnovali také americkým kongresovým volbám, moderoval Petr Obrovský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vzal úterní stávku České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a spojené demonstrace na vědomí. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale podle něj plány nemění, splní svůj program a zruší poplatky pro občany a firmy. Demonstrace bere jako právo občanů. Zmínil, že sledoval úterní omezené vysílání ČT, bylo podle něj zajímavé, jmenoval archivní pořady o výstavbě metra či panelových domů.

Španělský premiér Pedro Sánchez slíbil důkladné a transparentní vyšetření železniční nehody u Urdy a obnovení důvěry ve vysokorychlostní železnici. Vláda podle něj na příštím zasedání představí balíček mimořádné pomoci obětem, který má zahrnovat zálohové odškodnění či zvláštní podporu pro dočasně práce neschopné.

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Na Václavském náměstí v Praze se bude od 16:36 konat shromáždění na podporu obou médií. Stávku podpoří lidé v různých městech po celém Česku. Protesty přicházejí poté, co poslanci vládní koalice poslali 24. října časně ráno do druhého čtení ve sněmovně předlohu, která počítá se zrušením rozhlasového a televizního poplatku.

Vláda v pondělí za účasti prezidenta Petra Pavla projednala novou koncepci armády, kterou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) schválila. Podle Pavla ale není koncepce realistická a neplní základní cíle. Dokument stanovuje priority rozvoje tuzemských ozbrojených sil do roku 2040. Česko podle koncepce v současnosti neplní sedmdesát procent závazků vůči Severoatlantické alianci. Dokument popisuje, že vojsko není dost početné, vyzbrojené a nemá dostatečné zásoby.

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o současném dění v Poslanecké sněmovně a chystaném zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Diskutovali také o projevu prezidenta Petra Pavla během udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Věnovali se i účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud. Ruská agrese na Ukrajině přitom dále trvá. Pozvání do debaty přijali režisér a producent Václav Marhoul, advokát Tomáš Sokol, komentátor a člen Rady ČT Jefim Fištejn, reportérka Respektu Eva Soukeníková a publicista a komik Luděk Staněk.