Andrej Babiš

Poslanci v pátek opět diskutovali o důchodové reformě. Oproti středečnímu mimořádnému jednání se od rána u řečnického pultu střídali zástupci opozice i koalice. K hlasování se nedostali a debata bude pokračovat příští týden ve středu. ČT navíc zjistila, že nejmíň pět poslanců KDU-ČSL zatím nechce hlasovat pro omezení počtu lidí, kteří by mohli do důchodu dřív, aniž by přišli o peníze.

Poslanci v úvodním kole podpořili celkovou revizi systému sociálních podpor. Sněmovna projednala také pravidla pro zdravotně-sociální služby ve druhém čtení. Odpoledne probíhaly pravidelné ústní interpelace na premiéra a členy vlády. Dříve proběhly písemné interpelace, na které se nikdo z kabinetu nedostavil, což opozice zkritizovala.

Premiér Petr Fiala (ODS) má nově svůj profil v čínské aplikaci pro sdílení krátkých videí TikTok. Bezpečnostní záležitosti jsou podle ředitele odboru komunikace úřadu vlády Václava Smolky zajištěny. Na TikToku založili už dříve své účty i další politici, zejména opoziční. V poslední době ale sociální síť začalo využívat i více vládních politiků. Před aplikací přitom v minulosti varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a odborníci na kybernetickou bezpečnost považují varování za stále platná. Ve Spojených státech amerických se pak dokonce řeší možný zákaz TikToku.

Do závěrečného čtení se dostala ve sněmovně důchodová reforma. Poslanci ale schvalování do pátku přerušili. Reforma počítá třeba s pozdějším odchodem do penze i s pomalejším růstem nových penzí. Opoziční SPD chce například „opravdovou důchodovou reformu, na níž bude ve sněmovně shoda“, ANO zas vytýká vládě, že staví reformu na něčem, co nebude během pár let fungovat. Zástupci vlády pak poukazují na nevyhnutelné demografické změny.

Poslanci na středeční mimořádné schůzi, kterou svolala koalice, měli schvalovat vládní důchodovou reformu. Debata mohla původně trvat i přes noc, nakonec však byla schůze přerušena do pátečních devíti hodin. V úvodním vystoupení předseda opozičního ANO Andrej Babiš opět kritizoval vládní návrh reformy. Dříve poslanci na řádné schůzi podpořili novelu zákona o DPH a před přerušením projednávali také novelu vysokoškolského zákona. Schvalování kvůli začátku mimořádné schůze nestihli dokončit.

Policie zajistila pět nemovitostí Pekárny Zelená louka skoro za 98,5 milionu korun, vyplývá z usnesení Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), které má Česká televize k dispozici. Pekárna spadající pod firmu Penam ze skupiny Agrofert čelí obvinění z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Firma žádala o stomilionovou dotaci na inovační výrobní linku, získala ji v roce 2018. Agrofert uvedl, že postupoval podle zákona.

Policie obvinila jednu firmu a dva lidi za dotační podvod při žádosti o dotaci na inovační linku pro výrobu toastového chleba. Škodu vyčíslila na sto milionů korun, jména stíhaných neuvedla. Stamilionovou dotaci na linku získala v roce 2018 od ministerstva průmyslu a obchodu firma Penam ze skupiny Agrofert, kterou bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů. Agrofert uvedl, že při dotaci na linku na toastový chleba postupoval v souladu se zákonem a dotačními pravidly.

O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.

Úmysl jít do sněmovních voleb v příštím roce opět v koalici SPOLU oznámí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 velmi brzy, řekl v rozhovoru s ČTK premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vítězství se podle něj bude odvíjet od toho, zda se veřejnost podaří přesvědčit, že současná koalice nabízí dobré recepty a vize rozvoje země. Současně je dle Fialy logické vymezovat se vůči opozičnímu ANO, i když „antibabišovská“ rétorika nestačí.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Pětiprocentní růst platů příslušníků bezpečnostních sborů v příštím roce, který v pondělí oznámila vláda, považuje předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký za nedostatečný. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedl, že UBS požaduje růst o 6,9 procenta. S ohledem na několik slibů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde podle něj o kompromis. V případě zvýšení o pět procent se obává odlivu kvalifikovaných pracovníků. „Letos překročíme červenou linii pod 40 tisíc policistů,“ varuje.

Uzavření smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence jako agenta komunistické Státní bezpečnosti je podle českého historika a ředitele Muzea paměti XX. století v Praze Petra Blažka naprosto výjimečné. „Není to něco běžného,“ řekl v ČT24. „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti,“ uvedl Blažek. Slovenské vnitro oznámilo, že Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Policie obvinila finanční ředitelku Agrofertu Petru Procházkovou a člena představenstva firmy Imoba Františka Šlingra z křivé výpovědi u soudu v kauze Čapí hnízdo. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Kriminalisté se případem zabývají z podnětu soudce Městského soudu v Praze, který případ padesátimilionové dotace na stavbu Čapího hnízda řešil.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Lídr SPD Tomio Okamura má zaplatit pokutu dvacet tisíc korun kvůli tomu, že přirovnal místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) k novodobému Hitlerovi. O sankci rozhodl v úterý sněmovní mandátový a imunitní výbor, řekli jeho předsedkyně Helena Válková (ANO) a místopředseda Pavel Staněk (ODS). Okamura se vůči verdiktu výboru odvolá ke sněmovnímu plénu. Podle Bartoška zvítězila slušnost.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Poslanci odhlasovali zvýšení výdajů letošního státního rozpočtu a jeho schodku o třicet miliard korun. Peníze mají jít na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jednání o vládní rozpočtové novele proběhlo zkráceně.

Zástupci vládní koalice řešili v debatě Událostí, komentářů situaci kolem odchodu Pirátů z kabinetu. Shodli se na tom, že Piráty z vlády nikdo nevyhazuje. Podle místopředsedy STAN Jana Laciny neměli tak snadno utíkat z boje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že ho situace trápí i kvůli tomu, že na resortech končí i náměstci, kteří odváděli skvělou práci. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) zopakovala, že odchod není dobrovolný, ale po způsobu Bartošova odvolání to nešlo jinak. Podotkla také, že se Bartoš nechal natlačit do uspěchanosti a že měl ve vládě více „dupat“.