Útoky dronů na ruská letiště v týlu Ruské federace jsou téměř jistě prováděny z ruského území, konstatuje britská rozvědka. Bezpilotní letouny zasáhly od května do srpna letošního roku sedmnáct ruských regionů během více než pěti set útoků a tento trend bude podle vojenských expertů pokračovat. Ruská protivzdušná obrana je dle analýz téměř bezbranná, což Ukrajince ještě více motivuje ve výrobě vlastních dronů.
Dronových útoků v Rusku přibývá, pro protivzdušnou obranu jsou oříškem
„Vzhledem k omezenému dosahu dronů byly útoky na leteckou základnu Kresty u města Pskov téměř jistě zahájeny z Ruska,“ napsalo v pravidelné svodce britské ministerstvo obrany na základě informací rozvědky v analýze nedávného ataku a upozornilo na prohlášení Michaila Vedernikova, guvernéra Pskovské oblasti Ruské federace, který nařídil vytvoření „dobrovolných bezpečnostních oddílů“, aby se zabránilo dalším útokům.
Na letecké základně Kresty se mimo jiné nacházejí nákladní letouny IL-76 a dva z nich byly 29. srpna po útoku dronů poškozeny.
Do zmíněných protidronových oddílů se doposud přihlásilo asi osm stovek lidí. Podle britské rozvědky mají být rozděleni do skupin po padesáti, které budou hlídkovat v pohraničních oblastech, důležitých infrastrukturních zařízeních a letištích.
Britové se domnívají, že tyto skupiny dobrovolníků budou pravděpodobně plnit funkci jakýchsi odstrašujících prostředků a že poskytnou Rusům určitou míru ochrany před možným vypuštěním dronů v blízkosti letišť.
Sestřelit bezpilotní letouny ručními zbraněmi je ale velmi obtížné. Rusové budou i nadále potřebovat plnohodnotné systémy protivzdušné obrany s radary, aby zaměřovali cíle a chránili svá vlastní zařízení. Britská rozvědka v tomto kontextu poukazuje na skutečnost, že zapojení „dobrovolných bezpečnostních oddílů“ naznačuje nedostatek vyškoleného personálu.
Více než pět set dronových útoků v Rusku
Fakt, že vojenských operací na ruském území přibývá, je neoddiskutovatelný. Podle serveru nemoskva.net zasáhly ukrajinské drony od začátku května do konce srpna letošního roku sedmnáct ruských regionů. Ve statistice je zahrnut i Moskvou okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, přestože ho za součást Ruska server nepovažuje.
Téměř všechny zasažené regiony se nacházejí méně než tisíc kilometrů od ruských hranic s Ukrajinou, což umožňuje dronům dosáhnout na konkrétní cíle i z ukrajinského území. Od května, kdy v Kremlu hořela kopule Senátního paláce po výbuchu bezpilotního letounu, se počet útoků znásobil. Za pouhých 123 dní je podle statistik serveru nemoskva.net zmíněno 543 dronových útoků na ruském území.
Každý den, respektive každou noc, létají k cílům průměrně čtyři drony a téměř v devadesáti procentech nesou výbušniny.
Kromě regionů sousedících s Ukrajinou (Bělgorod 357 útoků, Brjansk 49, Kursk 29 a ilegálně anektovaný Krym 26) patřila mezi pět nejvíce napadených oblastí Moskva a Moskevská oblast (23 ataků).
Ukrajina se k žádnému z úderů nepřihlásila, ačkoliv prezident Volodymyr Zelenskyj dříve prohlásil, že útoky na ruské území jsou „nevyhnutelným, přirozeným a naprosto spravedlivým procesem“.
V Rusku je používání dronů zakázáno ve více než šedesáti regionech. Kromě zákazu jsou obyvatelé mnohde vyzýváni, aby nezveřejňovali fotografie a videa z místa výbuchů a pádů dronů. Hovoří se dokonce o přijetí takového zákazu na legislativní úrovni. Podle Rusů totiž obrázky pomáhají nepříteli zaměřovat cíle v budoucnu přesněji.
Téměř bezbranná obrana
Většina vojenských expertů se shoduje na tom, že dronových útoků dronů bude v blízké budoucnosti přibývat. Rusové se i proto snaží chránit své vojenské vybavení, jak jen to jde.
Na dostupných fotografiích jsou vidět například strategické bombardéry Tupolev Tu-95, na jejichž křídlech jsou naskládány automobilové pneumatiky. Oslovení experti tvrdí, že může jít o snížení viditelnosti letadla, především v noci. A druhý důvod je prostý – přidat další vrstvu ochrany na povrch letadla a zmírnit tak následky útoku dronů.
„Tento krok může mít omezený účinek. Sice se sníží tepelná charakteristika neboli infračervený podpis odkrytého letadla, stále ovšem bude pozorovatelné pod infračervenými kamerami,“ upozornil Francisco Serra-Martins ze společnosti One Way Aerospace, jejíž drony ukrajinské síly používají.
Podle Steffana Watkinse by pneumatiky mohly snížit fragmentaci výbuchu, aby tolik nepronikl do letadla. „I když to vypadá dost podivně, zdá se, že se Rusové snaží udělat vše pro to, aby posílili ochranu letadel. Zda to bude fungovat, závisí na tom, jaká je hlavice na raketě či dronu,“ vysvětlil Watkins.
Už dříve ruská strana zakrývala také kupolovité věže na tancích kovovými klecemi, aby zmírnila útoky protitankových střel.
„Drony jsou pro radary stěží viditelné, protože moderní protiletadlový systém je navržen k detekci výrazně větších objektů,“ podotkl šéf společnosti Aerocon Eduard Bagdasaryan. Kromě toho je podle něj víceméně nereálné sledovat každý metr hranice.
Dosah ukrajinských dronů roste
Bezpilotní letouny jsou ve válce nasazovány jak Ukrajinou, tak Ruskem. Je známo, že Moskva používá drony íránské výroby.
Okupovaná země naproti tomu sází na vlastní výrobu a produkci dronů výrazně navyšuje, protože poptávka roste. Pokud jde o dosah, odborníci tvrdí, že bezpilotní letouny vypuštěné z Ukrajiny by mohly dosáhnout cíle hluboko na ruské území.
Události: Ukrajinská továrna v Kyjevě vyrobila pro armádu tisíce dronů (zdroj: ČT24)
Specialista na drony Steve Wright mimo jiné – na rozdíl od britské rozvědky – řekl, že je možné, aby dron zasáhl Kreml poté, co byl vypuštěn z Ukrajiny. Jeho názor pravděpodobně ovlivnilo i dubnové prohlášení ukrajinského ministra pro digitální transformaci Mychajla Fedorova, který se pochlubil ukrajinským dronem, jenž „může létat z Kyjeva do Moskvy a zpět“.
Redaktor blogu Aviationist David Cenciotti doplnil, že „Ukrajina využívá ve velké míře několik dronů a skutečnou hvězdou je mezi nimi turecký Bayraktar TB2, který způsobil ruským silám spoustu problémů“. O tomto stroji se hlasitě hovořilo zejména zpočátku válečného konfliktu, kdy působil problémy mimo jiné dlouhým kolonám ruské techniky při pokusu o ovládnutí Kyjeva.
Pomyslným esem v rukávu ukrajinské armády má být nový bojový FPV-dron KH-S7 vlastní výroby, jenž byl navržen pro údery na různé pohyblivé i nepohyblivé pozemní cíle. Jeho výroba údajně začala už loni v létě.
„Tým se skládal z podobně smýšlejících lidí, kteří se o drony zajímali dlouhodobě a měli je jako koníčka,“ stojí v prohlášení.
FPV-dron KH-S7 unese zátěž až jednoho kilogramu na vzdálenost sedmi kilometrů. Jeho funkce mu nicméně umožňují dosáhnout i větší vzdálenosti. Výrobci dronu uvádějí, že maximální vzdálenost, na kterou ho prozatím ukrajinské síly použily, byla 9,5 kilometru.