V Dúmě vraždila chlorem elitní syrská Tygří jednotka, tvrdí experti

Za útokem plynným chlorem v roce 2018 v Dúmě stály syrské vzdušné síly, konkrétně obávaná Tygří jednotka. V závěrečné zprávě z vyšetřování to uvedli odborníci z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Útok si vyžádal desítky obětí, Damašek vinu dosud popíral. Používání chloru jako zbraně zakazuje Úmluva o chemických zbraních, kterou podepsala i Sýrie.

Vrtulník patřící syrské elitní jednotce Tygří síly svrhl na dvě budovy v Dúmě tlakové nádoby s plynným chlorem. Jedna z nich se při dopadu roztrhla a chlor ve vysokých koncentracích zasáhl tamní obyvatele, sdělili vyšetřovatelé OPCW. Zemřelo 43 lidí a další desítky utrpěly zranění. Druhá nádoba se poškodila jen mírně a napáchala méně škod.

Experti OPCW zkoumali sedmdesát environmentálních a biomedicínských vzorků, 66 svědeckých výpovědí a další ověřená data, jako je forenzní analýza, satelitní snímky, modelování rozptylu plynu a simulace trajektorie. Důkazy byly zkoumány vyšetřovateli OPCW, analytiky a několika externími nezávislými odborníky.

„Nepřijatelné porušení mezinárodního práva“

Organizace už v roce 2019 dospěla k závěru, že v Dúmě byly použity chemické zbraně, viníka ale tehdy neuvedla. „Použití chemických zbraní v Dúmě – a kdekoli jinde – je nepřijatelné a je porušením mezinárodního práva. Svět nyní zná fakta a je na mezinárodním společenství, aby reagovalo, ať už v rámci OPCW nebo jinak,“ prohlásil šéf OPCW Fernando Arias.

„Úmluva o chemických zbraních byla podepsána před třiceti lety a představuje právně závazný závazek 193 smluvních států zcela zakázat chemické zbraně. Technický sekretariát OPCW dostal od konference smluvních stran v červnu 2018 mandát k identifikaci pachatelů, kteří použili chemické zbraně v Sýrii. Tato zpráva tento mandát plní,“ dodal Arias. Sýrie úmluvu ratifikovala v roce 2013.

Město Dúma bylo dlouho poslední baštou povstalců v oblasti východní Ghúta u Damašku a čelilo bombardování ze strany syrské armády bojující na straně režimu Bašára Asada. Ten však použití chemických zbraní popírá a tvrdí, že vyšetřování je zaujaté.

Jako prováděcí orgán Úmluvy o chemických zbraních OPCW se svými 193 členskými státy dohlíží na celosvětové úsilí o trvalé odstranění chemických zbraní. Od vstupu úmluvy v platnost v roce 1997 jde o nejúspěšnější smlouvu o odzbrojení, která odstraňuje celou třídu zbraní hromadného ničení.

Více než 99 procent všech deklarovaných zásob chemických zbraní bylo zničeno za dozoru OPCW. Za své rozsáhlé úsilí o likvidaci chemických zbraní získala OPCW v roce 2013 Nobelovu cenu za mír.

Zdroj: OPCW

OPCW rozhodla o likvidaci syrské chemie
Zdroj: ČT24

Syrskou občanskou válku zažehla snaha o potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011. Konflikt se postupně zkomplikoval zapojením různých islamistických skupin a několika regionálních a zahraničních mocností.

Rusko, které je spojencem syrského prezidenta Asada, do války v Sýrii naplno zasáhlo na straně Damašku v roce 2015, což ovlivnilo poměr sil ve prospěch režimu. Konflikt si podle různých odhadů vyžádal přibližně půl milionu mrtvých a způsobil vysídlení zhruba poloviny z předválečné populace čítající 23 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...